Vážení přátelé a čtenáři: co s Pařátem dnes dál?

Po patnácti letech, kdy jsem za pomoci přátel sbíral pokud možno pravdivé informace a ukládal na internet, nikdy jsem nežádal ani neprosil o peníze na provoz Pařátu a posléze Pařátu dnes, mi nyní nezbylo nic jiného, než začít vkládat reklamy a zkusit žádat o sponzorské dary.

Proč? Co mě k tomu vedlo?

Dvě závažné situace a většina z vás je samozřejmě zná. Za prvé: ta původní, "dřevní" doba internetu, neboli ta krásná a svobodná doba je fuč. A současně s tím se mění systém internetu a my musíme reágovat. Jeden z příkladů je ten, že webzdarma už redakční stránku nepodporuje a my se musíme ohlédnout po dalších systémech, funkčních a kvalitnějších, jejichž náklady už však nejsou zadarmo, jako to bylo původně u webzdarma. Ale to by nebylo to nejhlavnější, pokud by šlo dělat zpravodajství a informovanost poctivě a bez házení klacků pod nohy, urážek a osočování. A to vůbec, skutečně vůbec, nemám na mysli občas naštvaného čtenáře, který má prostě odlišný názor, jiné vidění světa. Naopak, konfrontace je báječná, člověk ví, že psaní má smysl a občasné, byť zbytečné urážky prostě ke svobodě slova a svobodnému životu patří. A upřímně, nikdo z nás, včetně mě, se občas neudrží, rozčílí se, vysloví nechtěné i v napsané formě a občas to i zamrzí, že se unáhlil. Ale takový je život. Teda, měl by být! Jenomže...

A to je ten druhý, neskonale závažnější bod.

Jistě jste si všimli, že od ledna nepíši pod slůvkem já, ale my. Důvod, proč to již nemohu provozovat sám, není ani tak v technické stránce, protože po čase mnoho věcí lze dělat rychle a automaticky a místo vysedávání v hospodě se stále stejnými "štamgasty" zde můžeme diskutovat s větším okruhem lidí. Ten hlavní důvod je, že přišla opět nesvoboda. My ji vykopali dveřmi a vrací se k nám oknem. A najednou my, neprofesionálové, si musíme dát pozor na jazyk nikoliv ve smyslu urážek a nepravdivého osočení z vraždy, pedofilie apod., a který může mít osočená osoba doživotně jako cejch na čele, i když je nevinná a to by skutečně trestné mělo být. Ta nesvoboda a temné výhrůžky mají svůj den D, konkrétní dny D a konkrétní osoby. Dokonce příprava konkrétních zákonů, jak svobodě opět zakroutit krkem, či jí useknout hlavu a ruce. A my najednou po 25 letech od "Sametové revoluce" musíme pečlivě hlídat vyřčené, byť pravdivé, najednou neplatí logika a pravda, ale absurdity od šesti druhů pohlaví, přes prapodivné matkomuže a bílé černochy, až po skutečně zoufalé, děsivé, hrůzné a zvrácené přetváření hodnot, že agresorem není terorista či nepřizpůsobivý, řvoucí a vyhrožující gauner, ale naopak ten, co má strach a zoufale volá o pomoc! A nakonec si musíme tragikomicky přiznat, že za komunistické totality v těchto ohledech byla absurdně větší svoboda, než se nám vkrádá do života dnes. (Pronásledování bylo za protesty proti státostraně, nikoliv za obecnou kritiku)

Dokonce to vidíme i v mezinárodních otázkách, kdy musíme obhajovat Rusko, byť ho celý život (a důkazů je v osobním životě na tisíce) nesnášíme. Najednou musíme o sevření Ruska americkými základnami, které je do očí bijící, vysvětlovat, že je to sevření Ruska. A lidé to sice vidí v mapách na vlastní oči, přesto absurdně tvrdí dle zvráceného mainstreamu, že tento agresor NATO a USA je v podstatě chudák stejně jako ti nepřizpůsobiví a pouze se brání jakési agresi skoro padesát let staré.

Internet se stal paradoxně zvláštním bojištěm, kdy my, neprofesionálové ve smyslu zaměstnání, ale profesionálové poctivostí a duší, musíme lidem vysvětlovat, že bílá je bílá, černá je černá, že krást se nemá, loupit se nemá a že strach je přirozenou součástí života. Tudíž se za strach z nepřizpůsobivých, či dokonce agresivních lidí netrestá, ale naopak se jim (nám) pomáhá od policejní ochrany po justiční ochranu. (Teda mělo by) Ale jak vidíte, doba se změnila a agresor začíná mít často větší ochranu, než zoufalý, bránící se.

A nyní konkrétně a proč!

Začalo to rokem 2000. Svobodou slova v České televizi a Matiční ulicí, kdy vyhráli agresoři typu Kocába, Uhla, spacáka Rumla a Šabatové s Dienstbierem. A stejně tak jako staří slušní lidé museli uprchnout z této ulice, kdy jim i zeď zbourali výše jmenovaní, aby se dalo lépe krást, tak v České televizi většina občanů vidí, kam až se ta "svoboda slova" ve zpravodajství a pořadech Moravců či stálých návštěvníků Romancovovů dostala. A finále nastalo, když evropská představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová založila lukrativně placený propagandistický tým, jaký nedokázal sestavit ani Leonid Brežněv či Goebbels nemající technické prostředky dneška, a kam byla vybrána údajná hvězda (česky se říkávalo, že na tu špínu má žaludek) Jakub Kalenský, kteří budou vytvářet to, co si máme myslet a nikoliv to, co skutečně pravda je!

A proti této sofistikované, zvrácené propagandistické skupině se již totálně svobodně a ryze amatérsky bránit nedá. Špínu špínou nevyčistíš a hnůj hnojem neuklidíš, je staré české pořekadlo, stále více poplatné současné situaci. A právě proto, že musíme dávat ještě větší důraz na nezpochybnitelnost relevantních zpráv, aby nám "neulétl zobák" a nás někdo nepronásledoval za "zhovadilost", přibral jsem do týmu několik lidí, kteří budou "trochu nezištně a trochu zištně" pro Pařát dnes pracovat. Nemáme sponzory, ale pokud se přesvědčíte (nebo jste se za 15 let přesvědčili), že neuhýbáme z cesty o svobodě slova, pomozte pár korunami nám, nebo alespoň nevypínejte reklamy sem vložené, i když vím, že to obtěžuje a rovněž je nenávidím.

Osobně to řeším tak, že kterému titulu věřím, tak tam reklamy v AD BLOCKU mám zapnuté a občas se na ně podívám, a naopak tam, kde jsem si jist, že servery evidentně lžou či podléhají propagandě, mám AD BLOCK v plné pohotovosti. I toto je možná selekce, jak zapojit reklamu ke správnému účelu a nedívat se na ni tam, kde mi evidentně lžou. My z reklam máme pár desetníků, tak proč nezapojit reklamu k tomu, aby nahradila selektivní výběr skutečně tržní, který nám stát u České televize a rozhlasu odmítá!

Petr Pokorný

Bez vaší pomoci se proti šíleným dezinformacím neobejdeme.

Pomůžete?