Naše generace od padesáti let výš slyšela hrdinné příběhy tolikrát od útlého dětství, že jsme slyšet nechtěli a naslouchat odmítali. Bylo toho moc. Nyní se nám to vrací.
A my, naše generace, jsme bohužel zapomněli.
Jaký je to obrovský rozdíl mezi těmito bojovníky a hrdiny, kteří nasazovali své životy. Naši rodiče, tátové od rodin, aby ubránili naši vlast a dnešními vojáky, kteří za peníze slouží kdesi pro kohosi. Přesto si máme více vážit dnešních vojáků, kteří kdesi pro kohosi slouží v daleké cizině, ale vůbec neznáme ty, kdo naši vlast pro nás, naše děti a vnoučata vybojovali zpět a vlast nám vrátili!
Při bojích na Dukle se Ludvík Svoboda dozvěděl, že jeho syn Miroslav byl ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Tam byli popraveni i oba bratři Ireny Svobodové Jaroslav a Eduard a synovec Jan Doležal. V koncentračním táboře Ravensbrück byla zavražděna Anežka Stratilová, maminka Ireny Svobodové.
Irena Svobodová s dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly u statečných a obětavých lidí na Moravě (mimo jiné s jejich ukrýváním pomáhal katolický kněz Jan Dokulil, působící v Uhřínově – švagr katolického básníka a spisovatele Jana Zahradníčka), z toho v letech 1943–1945 v obci Džbánice (blízko Moravského Krumlova). Dalších 15 členů z obou rodin manželů Svobodových bylo tři roky vězněno v internačním táboře ve Svatobořicích na Moravě.
Proto je děsivé, že stále den co den musíme povinně absolvovat školení o židech v koncentračních táborech (což je samozřejmě strašné), ale vůbec nevíme, že naši lidé na tom byli stejně a naše propaganda o tom mlčí.A to je zločin na našich předcích! |
Že komunisté zneužili nadšení občanů ze svobody po válce a překlopili vše v ústavní vládu jedné strany, je jedna věc, ale proto nikdy nesmíme zapomenout, jak obyčejní lidé komunisti, nekomunisti, věřící v jakoukoliv víru či nevěřící bránili ruku v ruce naši vlast.
A šílené běsnění zločinných komunistů odnášeli nejen ti, co ostře toto odmítali, ale dokonce i samotní řadoví komunisté, kteří si dovolili zločinné vedení kritizovat. A i toto bychom neměli zapomenout!
Do války za osvobození se zapojilo velmi mnoho českých a slovenských občanů (a dalších národů z východu), ale toto je pouze z jednoho odboje z Buzuluku přes Duklu do Prahy:
Pokud národ dovolí, aby se toto zapomnělo, dokonce aby ve školách učili lidé, co přímo naše hrdiny uráží, národ si nezaslouží nic jiného, než aby byl rozpuštěn v prazvláštní dnešní společnosti arabsko - bruselsko - americké.
Nebo opět naše děti začneme učit pravdu a tyto zločince vyženeme. Ale dokážeme ještě vzdorovat, máme na to morální kredit a sílu, když jsme touto lidskou spodinou obsadili i výuku našich dětí či vnoučat?
25. 2. 2016 zde Kam směřuje česká politika – k USA, nebo Rusku?
P.S. Návrat k objasnění nás přinutily strašné výroky učitelky Petry Štěpánové, která fanatismus zaměnila za fakta a plamenným projevem hlásala dětem lži, že Evropu osovodila americká armáda! Toto jsou fakta:
Počet lidských obětí ve druhé světové válce se blíží k číslu 60 milionů mrtvých, 20 milionů připadá na vojáky a přibližně 40 milionů na civilisty. Nejvíc obětí měl SSSR – 27 milionů, z toho třináct milionů byli vojáci Rudé armády… US Army přišla o 500 tisíc vojáků, z nichž velká část padla z počátku války, kdy sem jeli na výlet a pak narazili na strašnou skutečnost! Teprve zmasakrovaní klucí, vracející se do USA ukázali pravou tvář války proti Německu a mhoho dalších už nechtělo jít bojovat. Válka proti Německu byla strašná!
My
nezapomínáme!
Otřesné: Strabag a Praha 4 osvobození Prahy a masakry na Pankráci zakrývají TOI TOI
Zpět na komentářeReakce na příspěvek
samozřejmě že nesklapnu, ještě pořád nejsem v koncentráku. Že si pokorný vymývá svou hnědou hubu Svobodou je samozřejmě ukrutná drzost, takže váš předpoklad asi zní že by to tedy všichni měli mlčky spolknout?