JSEM DOZAJISTA HLEDAJÍCÍ VOLIČSKÝ TURISTA

Nejprve KSČ. Kdysi strana revoluce,
dnes jen nad poslaneckými křesly mne si ruce.
Nevidím akce, jako by to nebyla jejich věc.
I komunista je v očích teroristy bezvěrec.

Po Hadráku volit ODS, to se přece musí,
říkalo se tehdy.
Dnes z toho mám kůži husí.

Potom vládní sociální demokrat.
Přítel, co peníze má rád.
Po tahanicích jim
Lidový dům do klína spad,
když mají platit,
Altner přestal být kamarád.

Byly tu VeVerky,
co rozjely to ve velkým.
Bárta nakonec u soudu stál,
aby mu kolega hlavu sťal.
Ve straně špíny stoky
a divné finanční toky.
Věci veřejně slyšel celý sál,
kdo za tím vším vlastně stál.

Pak se můj zájem obrátil na Babiše.
Hřímal o korupci, ale mám pocit,
že o dotace z EU jde mu spíše.

Lidovci trápí mne velice.
Migrační krize hýbe Evropou.
Chápou nebo nechápou?!
Vyjděte z té ulity! Solidarita má své limity.
Chcete mít snad z kostelů mešity?

Stálo by za to
nevolit profláknuté dámy, pány?
A porozhlédnout se,
co nabízejí nové strany?

Už žádný velký aparáty,
to jsou na peníze ztráty.

Nejlíp se žije, kde je přímá demokracie.
A když poslanec lidi zradí,
oni si s ním v referendu rádi poradí.

Pro mnohé politiky
to později bude noční můra.
Zachránit nás můžou jen stateční.
Prezident Miloš Zeman
a premiér Tomio Okamura.