Farmář Jaroslav Třešňák možná udělal životní obchod: koupil na firmu své přítelkyně levně pole a pak je se státem vyměnil za pozemky ve známém lyžařském středisku Bedřichov v Jizerských horách. A pokud se změní v Bedřichově územní plán a stavební budou i další parcely, může Třešňák vydělat až 90 milionů.

Třešňák tvrdí, že chce v Bedřichově pást krávy. Jenže parcely, které koupil, se k tomu nehodí, protože jsou většinou příliš malé. Zato ale leží často mezi rodinnými domy, hotýlky nebo přímo u hlavní silnice.

Co tedy s těmi pozemky od státu budete dělat?

Máme zájem je využívat jako pastvu. Hospodaříme na mnoha hektarech a v Bedřichově jsme chtěli vyzkoušet takzvaný highlandský skot, který je zvyklý na spásání ve vyšších pásmech. Teď máme farmu níž a máme tam běžný skot. Takže jsme se rozhodli takhle.

Nezdá se mi, že by byly vhodné k zemědělství. Některé jsou velké 300 metrů čtverečních, jiné 800, jsou rozeseté různě po vesnici…

Samozřejmě třistametrový pozemek není vhodný na pastvu, ale třeba na to, abych ho udržoval, sekal, aby z něj bylo seno a bylo čím krmit. Lidi budou rádi, že to někdo dělá, protože dnes je nikdo neudržuje.

Proč se ptám: podle územního plánu jsou už dneska některé pozemky stavební a další možná budou, až se územní plán změní. A vy na nich můžete hodně vydělat. Hrálo i tohle roli?

To určitě nebyl ten záměr. A že jsou stavební, to vím poprvé až od vás. Myslím, že je to hlavně orná půda a ostatní plocha. Nejsem si toho vědom, myslím, že se mýlíte.

V konceptu územního plánu se počítá, že se některé stanou stavebními.

Myslíte, že se tam nechá stavět do budoucna? Jasně. Já jsem do územního plánu nekoukal.

Copak nebyla jiná cesta než ty pozemky vyměnit se státem? Proč jste je nekoupil od nějakého soukromníka?

U nás jsou to nejbližší hory, kde by byly volné pozemky. Nemám informace, kde by takové byly. Krkonoše, ty jsou ještě dál, byla to de facto nejbližší možná varianta, nějakých 40 kilometrů vzdušnou čarou. Když se podíváte na mapu, nic blíž od nás ze Srbské není. Z jedné strany je Polsko, nejbližší jsou Lužické hory nebo Jizerky.

Ty krávy byste na ty bedřichovské pastviny hnal, nebo byste je tam měl nastálo?

Ne, ne, bylo by to oplocené. Ty plochy se musí na jaře zmulčovat, udělá se drť, pak se to nechá oplotit přenosnými elektrickými ohradníky. Nebude tam stádo tisíce kusů, ale třeba dva tři kousky na jednom pozemku, pět kousků na druhé ploše. Lidi nemusejí mít vůbec obavu. Ba naopak bych řekl, že to prospěje obci, protože tam bude mít něco, co tam doteď nebylo. Všude jinde, jestli jezdíte třeba do Rakouska, tyhle krásné chlupaté krávy na náhorních plošinách mají a ti sedláci za nimi chodí pěšky na kopce. Tady jsme to chtěli vyzkoušet. Vím, že to někdo může brát jako machinace, ale nic v tom není. Budoucnost ukáže.

Jak jste si vlastně ty konkrétní pozemky v Bedřichově vybral?

Zjistil jsem si, co je Pozemkového fondu, na to jsem ukázal a oni mi vyhověli.

Proč jste si ale takhle vybral malý pozemek u silnice, který rozhodně není pastvina?

Já jsem vybral všechno, co bylo volné. Řekl jsem si, že čím víc toho budu chtít, tím mám větší šanci. Prostě jsem vzal všechno.