Knihu Johna Laughlanda Znečištěný pramen – Nedemokratické
počátky evropské ideje /1997/ jsem si vypůjčil v knihovně po třetí.
Zásadním způsobem ovlivnila můj názor na EU. Kvalitu prověřil čas –
15 let uběhlo od anglického vydání. Z obsahu vybírám názvy
kapitol, kterými chci nalákat čtenáře:
Odumírající stát, Fašisté a federalisté, Fašistické opovrhování
suverenním národním státem, Architekti nové Evropy, Měna jako
nástroj státní moci: nenávist fašistů ke zlatu, Francouzsko-německé
spojenectví po fašisticku, Trojúhelník Berlín-Paříž-Brusel, Uriage:
kolébka poválečného proevropanství, Robert Schuman a Jean Monnet,
Národy a impéria, Evropská rovnováha a říše středu, První světová
válka, Ekonomika hegemonie, Říše jako vzor evropské integrace,
Poválečné Německo, Evropská integrace a centralizace Německa,
Demokracii zastínil ekonomismus, Subsidiarita, Suverenita a
Evropská unie, Suverenita, demokracie a společné dobro, Podivná
aliance liberálů a socialistů, Nový světový řád, Útok NATO na
Jugoslávii,
Globalismus: starý komunistický sen, Kontinent v úpadku.
Pátý oddíl JDE O PENÍZE, jsem pokaždé pouze přelétl, jednak jsem
tomu moc nerozuměl, a ani v té době to nebylo tak aktuální. Názvy
kapitol jsou výmluvné. JL mi nasadil brouka do hlavy, že vlastně
všechno by mohlo být jinak. Peníze, trh a společnost, Růst
centrálního bankovnictví, Klasický zlatý standard, Zlatý směnný
standard, Bretton Woods, Koncepce světového měnového nepořádku,
„Odsouzení ke všem hrůzám papírové měny“, Nezávislost centrální
banky je past, Falešné chápání role peněz, Evropský měnový systém,
Suverenita, Ústavní důsledky Evropské měnové unie, Skromný návrh.
JL, jak jsem pochopil, horuje pro návrat ke zlatému standardu.
Debatu na toto téma přenechám expertům. Pokusím se spíše
„vypíchnout“ texty, které se víc zabývají „politikou“.
„Pro nepolitickou mentalitu, která inspiruje evropskou ideologii,
je typické, že se plán na vytvoření politické unie v Evropě
soustřeďuje kolem měny a centrální banky. Neexistuje žádný evropský
Garibaldi či Bismarck, který by otevřeně vyhlašoval úmysl vytvoření
nového státu. Existuje pouze technokratický plán, podle něhož má
být potají, zadními vrátky zavedena politická unie vytvořením
Evropské centrální banky a náhradou národních měn novou, ústředně
řízenou evropskou měnou…Technokraty již dlouho fascinuje moc bank,
právě proto, že ztělesňují nepolitickou moc…Argumenty ve prospěch
měnové unie jsou proto zřídkakdy výslovně politické. Její stoupenci
obvykle zahalují politický význam svých návrhů mlhou
technokratického žargonu o řízení měny, transakčních nákladech a
požadavcích jednotného trhu. Tyto důvody slouží k zakrývání
prvořadých politických a ústavních problémů.“
„Zdravé peníze… byly vymyšleny jako nástroj ochrany občanských
svobod proti despotickému zasahování vlád. Ideologicky patří do
stejné třídy jako politické ústavy a listiny práv.“ Ludwig von
Mises „Ve 20. století ztratil svět v měnových záležitostech
orientaci a v temném lese sešel z cesty. Zapomněl na pravou funkci
peněz a na to, že mají význam jako konstitutivní prvek svobodné
společnosti. Stal se obětí sebeklamu, že peníze jsou hlavně
nástrojem státní moci nebo výrazem síly ekonomiky… Peníze jsou ve
skutečnosti zbožím, které si trh vybírá jakožto společný nástroj
výměny.“
„K zničení buržoazního systému stačí likvidace jeho měny.“
Lenin
„Chceme politické sjednocení Evropy. Nedojde-li k měnové unii,
nemůže vzniknout politická unie. Totéž platí i obráceně.“ Spolkový
kancléř Helmut Khol
„Jednotná měna je silně federalizujícím prvkem. V tom mají
protivníci federativní Evropy pravdu. Jsem přesvědčen, že euro
povede k evropské hospodářské vládě.“ Karel van Miert, evropský
komisař pro hospodářskou soutěž.
Úmyslně jsem se vyhnul citacím, jako např. „Současná válka je také
válkou za jednotu a svobodu Evropy,“ napsal náměstek ředitele
druhého odboru ministerstva zahraničí a pokračoval: Jejím cílem je
dosažení a zajištění trvalého míru pro evropské země…, odstranění
příčin evropských válek, zvláště systému „rovnováhy moci“…,
překonání evropského partikularismu svobodnou mírovou spoluprací
evropských národů.“ Podobná munice se v knize nachází na prvních
156 stranách v dostatečném množství a účinnosti.
Člověk nemusí být školeným politologem, aby nerozpoznal, že velkým
politickým problémem v naší zemi, bude rozdělení občanů podle PRO a
PROTI dalšímu nakročení k federalizaci Unie. Kníže vyzývá k útoku.
Vedení několika stran už leští šavle, meče. Jak se vyjádřil jeden
známý politik, nic se nejí horké, takže doufejme. Jsem
zvědavý na hlas lidu a jeho preference. A závěrem: nebylo mým
úmyslem ještě víc prohlubovat společenský neklid a nervozitu.
Uvítal bych slušnou polemiku, pokud bude vůbec nějaká.
Zeolit, leden 2012 Vyšlo na NP-nezávislá diskuse
Komentáře