I investoři se ale začínají chovat iracionálně, když například dobrovolně investují do produktu, o kterém ví, že na něm nakonec prodělají.,,Paradoxy přináší každá krize na finančním trhu a ani tato není výjimkou," říká hlavní ekonom UniCredit Bank ČR Pavel Sobíšek.

Server IHNED.cz přináší některé jejich příklady.

,,Za největší paradox pokládám záporné výnosy na dluhopisech jádrových zemí Evropy. Za jiných okolností by investory ani nenapadlo investovat do produktu, z nějž dostanou méně, než původně vložili,".

Banky na krizi díky ECB vydělávají

Je to více než půl roku, co se Evropská centrální banka (ECB) rozhodla zklidnit situaci na trzích a zamezit úvěrové krizi. Na konci minulého roku proto přišla s mimořádným programem Long-Term Refinancing Operation (LTRO), v kterém ve formě levných půjček úročených pouhým jedním procentem nabídla evropským bankám půl bilionu eur, další půl bilion pak poskytla v druhém únorovém kole.

Banky ale levně vypůjčené peníze mohly investovat kamkoliv. Nebylo například  neobvyklé, že levné peníze investovaly i do dluhopisů periferních ekonomik eurozóny. A ty samozřejmě nabízejí několikanásobně vyšší výnos. A zisk z tohoto rozdílu jde právě těm bankám, které si od ECB půjčily.

Zájem o peníze z ECB byl vysoký, zatímco v prvním kole bylo 523 žadatelů, ve druhém už jejich počet činil 800. Mezi příjemci peněz nejčastěji figurovaly banky z problémových zemích jako jsou Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Například italská banka Intesa si půjčila 24 miliard eur, tedy zhruba 5 % z celkového objemu půjček.