Vyslechl jsem si kázání kněze Tomáše Halíka „Méně Klausů, více Františků“ a šel jsem s radostí do obchodu.
„Prosil bych kilo cukru, celý chléb, jedno máslo a litr mléka,“ řekl jsem prodavačce. „Stojí to 108 korun,“po sečtení odvětila prodavačka. „Zaplať Pánbůh,“ odvětil jsem a chystal se odejít. Vůbec jsem nepochopil, že na mě ona prodavačka začala křičet, že jsem zloděj. A že zavolá policajty. Marně jsem jí vysvětloval, že chudoba cti netratí a jenom penězi živ člověk nemůže být. Když jsem se snažil vysvětlit, že mi Halík, Zbigniew Czendlik a Bělobrádek z KDU-ČSL osvítili mozek a rozum jsem našel, dostal jsem do něj kýblem na vodu a s výkřikem „Táhni holoto zlodějská“ jsem byl vyhozen před krám.
A já stále neumím pochopit, proč krásná slova této svaté trojce k nepříčetnosti rozpálila onu prodavačku. Asi nevěří svatým slovům a pozemsky žádala nějaké peníze. Nakonec se dozvídám, že když nějaká Pilátová chodí s papežem v tričku "Dobýváme veřejný prostor", není to proti politikům, ale toto faux pas je pomoc mentálně postiženým. Když jsem dostal kýblem přes hlavu, že Pán bůh kilo cukru, celý chléb, jedno máslo a litr mléka zaplatí a věřil jsem Halíkovi, že chudoba cti netratí jako u svatého Františka, nyní zase neumím pochopit, kdo je ten mentálně postižený. Ach jo...
Komentáře