Jiří Hermánek

...hnusák, dalo by se říci. Mně to ale spíš připomíná ten letitý vtip s dvěma obálkami. Umírající Stalin předá Chruščovovi dvě obálky se slovy: Až ti bude hodně zle, otevři první obálku. A když úplně zle, otevři druhou.

Zle bylo samozřejmě v SSSR velmi brzy a tak Chruščov otevřel první obálku. Stálo v ní "sveď všechno na mě". A taky, že ano. Nastalo období destalinizace a Chruščov byl slavným reformátorem.

Ale čas šel dál a Chruščovovi bylo již opravdu velmi úzko. A tak se dlouho rozhodoval, až otevřel i tu druhou obálku. A v ní stálo: Napiš dvě obálky. A Nevím, kolik obálek by měl psát náš národ, tak zdatný v dějepise nejsem.

Ale asi by nebylo od věci vzkazovat kdysi budoucím potomkům, že za všechno může Bílá hora, v souvislosti s ní samozřejmě Rakousko, i když asi nikdy v dějinách nezažil náš národ takový rozkvět a snad i svobodu, jako právě za Rakouska.

A v další naší obálce směřované do budoucnosti by dozajista byla stížnost na Mnichov a na zradu spojenců, jmenovitě Anglie a Francie. A aby těch obálek nebylo příliš, tak připíši ještě dvě.

1. Obálka se stížností na Únor 1948 a
2. Obálka se stížností na Srpen 1968

Které by spolu velmi úzce souvisely. Tak úzce, že úplně, že by se mohlo jednat přímo o kopulaci. Vím, v jakém smyslu je toto slovo používáno, ale já ho chápu slovo copula v původním latinském významu jako sponu, pouto, svazek nebo provaz.

Ano, přesně tak jsou spojeny "vítězný" Únor 1948 a "zrada" v srpnu 1968. Protože, ať se na mě nikdo nezlobí, ale komunismus (ten nikde nebyl) a komunisty prosazovaný zločin zvaný socialismus byly zcela nepochybně internacionálním zločinným spolčením.

A jako hlavní "capo di tutti capi" byl samozřejmě vždy šéf toho nejmocnějšího klanu, kterým ale jen zřídkakdy byl Rus. A československým komunistickým zločincům "prdlo v bedně" a rozhodli se "demokratizovat" socialismus.

To to totéž, jako kdyby se nějaká skupinka gangsterů postavila proti svému vůdci a místo toho, aby pašovali alkohol, pásli holky nebo prodávali drogy, či popřípadě loupili a vraždili, by v nedělní škole rozdávali modlitební knížky.

Občas některý gangster zradí nebo je na něj toto podezření, popřípadě jinak překáží, tak mu před smrtí řeknou "neber si to osobně, je to jen obchod".

A přesně to, myslím si, pasuje na Srpen 1968, kdy prostě SSSR měl pocit, že se moc cukáme a tak nás musel "zpacifackovat".

Pokud by si někdo myslel, že blouzním, tak já ocituji svého oblíbeného komentátora, pana Bedřicha Těšínského, který, jako komentář k mému včerejšímu článku napsal toto:

...takže Havel a Charta 77 nechtěli ani zlepšit socialismus ani restaurovat kapitalismus, chtěli jediné zbavit tuto zemi vlády jedné strany a přivést ji na cestu demokracie tzn že o tom co zde bude nebude rozhodovat stranický výbor jedné strany a její prodloužené ruce v podobě StB, LM a tehdejší Bezpečnosti včetně stranických výborů kde  se člověk podíval  ale demokratické soutěži mnoha stran, nic víc nic míň, jednoduše nechat si lidi rozhodnout samy co chtějí a ne jim to nadiktovat,...

Je to sice o Chartě, ale protože převažující osazenstvo Charty byli z KSČ vyházení stalinisté, tak to lze považovat i za vyjádření myšlenek Jara 1968, protože jinak jsem nic jiného tehdy o úmyslech KSČ nečetl, a to jsem živoucí pamětník té doby.

Když se nad tím textem zamyslíte, tak zjistíte, že se vlastně jedná o "kapitalismus s lidskou tváří", což je státní zřízení, které nikde neexistuje a ani existovat nemůže. Ty dva systémy jsou prostě neslučitelné a buď máme soukromé vlastnictví výrobních prostředků nebo ho nemáme.

Což sovětští ideologové velmi dobře pochopili. Pochopili, že kdyby to někdo chtěl uskutečnit, tak nejpozději po prvních volbách socialismus skončil. Socialismus je o "zglachšaltování" lidí, o jejich zotročení a žádná "demokratická soutěž mnoha stran" v něm nemůže existovat.

Takže, zatímco zde naprostá většina komentátorů žbrblá něco o "zradě", "hlavních tanků" a podobně, tak by každému soudnému člověku mělo být jasné, že zde nešlo o nějaký "zákeřný přepad bez varování", ale čistě a jasně o výměnu nespolehlivých gangsterů za spolehlivé.

Takže, zatahovat toto do současných USA-Rusko půtek je nesmyslné. Každá firma, která neexpanduje, stagnuje a to samé lze říci i světové velmoci USA. A ta je velmi nerada, když jí v té expanzi někdo (Rusko) brání nebo ji alespoň zpomaluje.

To je případ Ukrajiny, kdy sen o UA v NATO poněkud vybledl i celého Středního Východu,o kterém by se ironicky dalo říci "není tam žádná ropa".

Samozřejmě, že je. A o tom to celé je.

 Publikováno s dovolením autora