Bývalý americký právník Edward Fagan v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že se nevzdá, dokud od města Karlovy Vary nevysoudí zhruba deset miliard korun za dluhopisy vydané v roce 1924. Zástupcům města, České národní banky (ČNB) a ministru financí prý dal čas na jednání do 31. října. Poté už bude bojovat u soudu.

Fagan prý není jediným držitelem dluhopisů. "V naší skupině jsou lidé pěti národností," řekl v ČT a zmínil Čechy a Američany. Je prý také v rozpacích z toho, že se celá kauza dostala na veřejnost. "Já jsem nezahájil tento mediální cirkus. Udělal to starosta, guvernér (ČNB), ministr financí," řekl. K více než osmdesát let starým dluhopisům se prý dostal náhodou.

Podle bývalého amerického právníka mají zástupci města, ČNB a ministerstva čas se s ním sejít do konce října. Dosud toho ale nevyužili. "Kdyby neměli dluh, pozvali by mě na kávu a řekli: pane Fagan, hluboce jste se mýlil, nemáme žádný dluh," řekl s tím, že u soudu bude o vyplacení peněz bojovat "dokud ho nezabijí".

Dluhopisy měly být údajně splatné po 30 letech, v roce 1954 prý ovšem splaceny nebyly. Fagan městu oznámil, že podle něho splatnost dluhopisů i nadále trvá a jejich hodnota včetně veškerého příslušenství za 87 let trvání dosáhla asi 506 milionů dolarů. Tedy téměř tisíckrát více, než byla původní nominální hodnota.

Rudolf Píša z Muzea cenných papírů už dříve sdělil, že Karlovy Vary vydaly celkem 1000 cenných papírů s nominální hodnotou 500 a 1000 dolarů. Dluhopisů mělo být emitováno za celkem 1,5 milionu zlatých dolarů, uvedl Píša.

S dluhopisy se po vytištění obchodovalo na newyorské burze. V roce 1938 ale byly Karlovy Vary připojeny k Německé říši a splácení se během války zastavilo. V roce 1946 stát převzal záruku za splácení dluhopisů a byla snížena úroková sazba na čtyři procenta s prodloužením splatnosti do 1. ledna 1966. "Mezi ministerstvem financí ČSSR a zahraničními majiteli dluhopisů bylo 25. května 1984 podepsáno memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů, kdy stát uzavíral tuto záležitost," dodal Píša.

Fagan si v 90. letech udělal jméno mediální kampaní kolem odškodnění židovských vězňů koncentračních táborů za otrocké práce během nacismu v Německu a Rakousku. Poté se verbálně angažoval v pomoci rakouským odpůrcům jihočeské Jaderné elektrárny Temelín, z akce pak ale vycouval.

Fagan chtěl také zastupovat u soudu pozůstalé obětí katastrofálního požáru lanovky v rakouském Kaprunu v roce 2000, Rakousko mu ale advokátní praxi u svých soudů zakázalo, a proto Fagan v této věci podal žaloby v USA. Nabídl také zajistit odškodnění obětem cunami v jižní Asii. V roce 2006 oznámil, že hodlá žalovat Polsko za to, že údajně nesplatilo dluhopisy vydané před druhou světovou válkou. Žalobu za držitele těchto cenných papírů chtěl právník proti polské vládě podat u newyorského soudu.