Předseda Svobodných Petr Mach odpovídá na otázky voličů:

A) IMIGRACE, REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ, ROMOVÉ

Jaký je váš názor na imigraci a hrozbu islámu?

Svobodní mají přímo ve stanovách zakotven princip náboženské tolerance - což znamená, že náboženství považujeme za soukromou věc jednotlivce, která by neměla být tahána do politiky, neměla by být vnucována ostatním. To platí samozřejmě jak pro křesťanství, tak pro islám. Současně se ale hlásíme k duchovním tradicím západní civilizace, tzn. že křesťansko-židovský tradiční odkaz v širokém slova smyslu považujeme za určující. Jinámi slovy, křesťanské tradice považujeme za nedílnou součást naší kultury. Svobodní byli asi jedinou stranou, která se zastala nizozemského politika Geerta Wilderse, který měl přijet do Prahy přednášet o nebezpečích islámu pro Evropu. Imigrační politiku západních zemí, která znamenala rozmach islámu na západě, považujeme za fatálně chybnou a zavedení společného rozhodování o imigrační politice pro nás bylo jedním z důležitých důvodů, proč jsme byli proti Lisabonské smlouvě.

Podporujete sňatky homosexuálů?

Jsme každopádně tolerantní vůči homosexuálům. Není ale rozumné, aby stát uzákoňoval jednu konkrétní smlouvu pro osoby stejného pohlaví. Libovolní dva lidé si mohou pomocí smlouvy uspořádat vztahy mezi sebou, mohou si vzájemně sloučit či odkázat majetek apod., na to není potřeba zákon. Vzorovou smlouvu pro pravidla soužití mezi osobami, jejímž předmětem není jejich vztah k dětem, mohou navrhovat soukromoprávní instituce. Cílem zastánců zákona o registrovaném partnerství je spíš zvýšit společenskou prestiž homosexuálního chování. To ale není úkolem státu. Pro uzákonění manželství existuje odlišný důvod - manželství mezi mužem a ženou jako součást občanského a rodinného práva především upravuje vztahy mezi manželem a manželkou jakožto rodiči a jejich dětmi. Jsem proti ostentativnímu homosexualismu, stejně jako proti feminismu - to jsou levicové ideologie usilující o privilegia pro zájmové skupiny a ideologie, které nedokážou uspět ve volné soutěži. Všelijaké Rady vlády a pořady ve státní televizi pro "sexuální menšiny" bychom samozřejmě zrušili.

Jaké navrhujete řešení romské problematiky?

Romové často nepracují a žijí ze sociálních dávek. Doplácejí tak na ně ostatní občané. Mnoha Romům stačí nižší životní standard než průměrnému občanovi ČR, proto se častěji spokojí se sociálními dávkami a nemají motivaci vydělávat si prací. Tento problém se netýká jen některých Romů, ale obecně všech lidí, kterým sociální dávky poskytují pro ně přijatelnou životní úroveň. Mluví se o „nepřizpůsobivých občanech“ – přitom ale jde o lidi, kteří se perfektně přizpůsobují existujícímu systému. Omezme sociální dávky a privatizujme obecní domy – nechme všechny lidi, ať si spočítají, že je lepší pracovat.

Proč používáte slovo "Rom" a ne slovo "Cikán"? Nepodléháte politické korektnosti?

Po staletí se pužívalo slovo "Cikán" pro pojmenování etnické skupiny, která dnes upřednostňuje, aby byla nazývána "Romové". Nemyslím si, že pojmenování může zvýšit něčí prestiž, ale respektuji, když se někdo chce jmenovat jinak. Nechci zbytečně nikoho urážet, proto používám ve veřejných projevech slovo "Rom".

Jaký je váš názor na přistěhovaleckou problematiku?

Byli jsme proti Lisabonské smlouvě mj. proto, že umožňuje přehlasování ČR pokud jde o azylovou politiku. Státní hranici považujeme za důležitý atribut suverénního státu a stát musí mít právo říci, koho vpustit na své území chce a koho nikoliv. Je třeba se vyvarovat problémů, které kvůli neobezřetné přistěhovalecké politice mají v Nizozemí, Francii, Německu a jinde. Na druhé straně je potřeba umožnit dlouhodobý pobyt někomu, kdo se do ČR např. vdá nebo zde jako cizinec pracuje. Jsme ale zásadně proti řízené migraci, která by měla řešit nějaký jiný problém (myšlenku, že potřebujeme více přistěhovalců, aby nezkrachoval penzijní systém založený na průběžném financování, považuji za nebezpečné sociálního inženýrství).

Jste pro zákaz KSČM, Dělnické strany apod.?

Jsme proti zakazování politických stran. Špatné politické myšlenky je potřeba porazit lepšími politickými myšlenkami. Zákazem konkrétní politické organizace se myšlenky nevymýtí.

B) KOUŘENÍ V RESTAURACÍCH, REGULACE NÁJMŮ, RYCHLOST NA DÁLNICI

Jaký je váš názor na kouření v restauracích?

Každý majitel restaurace by měl mít právo zvolit si vlastní pravidla. Kuřáků ubývá a proto také přibývá nekuřáckých restaurací, stejně jako se již dnes běžně nesmí kouřit v jiných soukromoprávních podnicích - kinech, autobusech, vlacích, letadlech. Není na místě omezovat vlastnické právo. Pokud někdo investoval do své restaurace, protože očekával kuřácké hosty, bylo by znásilněním soukromého vlastnictví najednou kouření v jeho restauraci zakázat zákonem. Pokud někdo chce provozovat kuřáckou restauraci pro kuřáky, má mít na to právo.

Jste pro deregulaci nájemného?

Jsme jednoznačně pro to, aby nájemné bylo předmětem rovnoprávné smlouvy - výsledkem poptávky a nabídky na trhu. Tržní nájemné je nejlepší ochranou nájemců. Pro nájemce bydlícího za tržních podmínek není problém najít si v případě výpovědi adekvátní nový nájemní vztah. Pronajímatel zas je motivován udržet si nájemce platící tržní nájem. Regulace nájmů vede k nespravedlnosti, kdy v jednom domě bydlí rodiny se stejnými příjmy a odlišnými nájmy, je-li jedna v privilegovaném režimu regulace nájmů a druhá platí tržní nájem. Deregulace zajistí postupné sbližování tržní a regulované ceny nájmů a zvýší tak dostupnost bydlení pro lidi, kteří nemají privilegium regulovaného nájmu. Je tedy zřejmé, že konečným cílem je odstranění jakékoliv regulace cen nájmů. Podporujeme pokračování postupné deregulace. V mnoha lokalitách již tržní nájem je pod úrovní regulovaných cenových stropů. Volný trh s bydlením je výhodný i pro chudé, protože neregulovaný trh poskytuje přirozeně i levné bydlení - např. podél rušných silnic, kde kvůli hluku nejsou bohatší lidé ochotní bydlet.

Jste pro zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích na 160 km/h?

Povolená rychlost na dálnicích má být bezpečná a má zajišťovat plynulost provozu. Rychlost je tedy potřeba omezovat jen tam, kde by při vysoké rychlosti byla bezpečnost nebo plynulost ohrožena. Na mnoha úsecích nových dálnic by se dalo bezpečně jezdit rychlostí 160 km/h. Někdy je rychlejší a kratší jízda bezpečnější než pomalejší a delší jízda.

C) CÍRKVE, EUTHANASIE

Jaký je podle vás ideální stav financování církví?

Jsme pro odluku státu a církví. Všechny církve by měly být na státu nezávislé, tj. konečným stavem by mělo být, že stát neplatí církve a platy jejich představitelů ze státního rozpočtu. K odluce navrhujeme dospět dohodou mezi státem a církvemi, která by zahrnovala ukončení plateb ze státního rozpočtu na straně jedné a navrácení konkrétního majetku zabaveného církvím v minulosti na straně druhé.

Co si myslíte o euthanasii?

Každý má právo se zasebevraždit, ale nemyslím si, že je správné, aby stát uzákoňoval nějaké úřední postupy, podle nichž by lékaři měli u sebevraždy asistovat. Myslím, že napomáhání k sebevraždě je morální problém každého jednotlivce, který se v takové situaci octne. Tváří v tvář těžce trpícímu musí každý jednotlivec řešit morální problém, jestli vyhovět přání o pomoc, podání léků apod. Toto morální dilema nemůže stát odtranit tím, že schválí zákon o euthanasii.

D) POLITICKÁ FILOSOFIE, LOGO STRANY

Jak byste stručně charakterizoval vaši stranu?

Strana svobodných občanů hájí principy svobody, odpovědnosti a spravedlnosti. Prosazujeme zásadní snížení daní a byrokracie. Chceme, aby hlas občanů ve volbách měl větší váhu, proto jsme proti tomu, aby stále více zákonů přicházelo ve formě direktiv z Bruselu. Zákony mají být odrazem vůle voličů, nikoliv plněním směrnic EU.

Existuje někde na světě stát v podobě, jakou prosazují Svobodní?

Např. ve Spojených státech nebo ve Švýcarsku nemají povinné zdravotní pojištění, i když prezident Obama se to chystá v USA změnit. Např. v Andoře nebo na Gibraltaru nemají DPH a státní přerozdělování tam mají minimální. Např. ve Švýcarsku nemají zadlužený stát, protože švýcarská ústava zakazuje vládě hospodařit s deficitem.

Kdo vás podporuje ze známých osobností?

Již při vzniku strany nás podpořila řada známých osobností, mezi nimi malíř Adolf Born, houslista Václav Hudeček, profesor ortoped Pavel Dungl, meteoroložka Dagmar Honsová. Veřejných čtení Lisabonské smlouvy se osobně zúčastnili např. muzikant Ondřej Hejma a nejbližší poradce prezidenta Ladislav Jakl. Kreslíř Vladimír Renčín nám poskytl své vtipy do našich novin, na konferenci Svobodných vystoupili ekonomové Miroslav Ševčík či Pavel Kohout.

Proč máte ve znaku zrovna berana?

Beran je známý svojí neústupností až tvrdohlavostí. Pokud jde o základní principy, budeme vždy neústupní jako berani.

E) VZTAH K ODS, VZTAH K VÁCLAVU KLAUSOVI

Jaký je váš vztah s prezidentem Klausem?

Věříme, že nás prezident Václav Klaus bude volit. Shodujeme se s ním v mnoha názorech, zejména na Evropskou unii. Václav Klaus popřál naší straně úspěch. Projekt Libertas, vůči kterému měl pan prezident též sympatie, už neexistuje. Nevím, koho jiného by prezident Václav Klaus mohl volit.

Jsou ve vaší straně Klausovi synové a budou za vás kandidovat?

Naším členem je ekonom Jan Klaus, mladší syn prezidenta. Je dokonce členem Republikového výboru. Nemá ale ambici být viditelnějším představitelem Svobodných - hovořit s médii nebo kandidovat ve volbách.

Čím se liší Strana svobodných občanů od ODS?

Svobodní odmítají přenášení dalších pravomocí na Brusel, zatímco ODS odhlasovala Lisabonskou smlouvu. ODS mluvila o snížení byrokracie a daní, ale nic z toho nesplnila, v reálné politice se ODS prakticky neliší od ČSSD. Vznikli jsme proto, že zde reálně chyběla strana, která by skutečně hájila svobodu jednotlivce.

Proč máte ve vedení tolik bývalých členů ODS?

Pro mnoho občanů byla ODS v 90. letech garantem svobody a obhájcem volného trhu. Lídr kandidátky do EP Jiří Payne spoluzakládal ODS s Václavem Klausem, předseda Petr Mach vstoupil do ODS po tzv. sarajevském atentátu v roce 1997. Tito lidé se nezměnili, změnila se ODS, a proto založili Stranu svobodných občanů, aby opět existovala v České republice strana hájící principy svobody. Ovšem 90% našich členů nikdy nebylo v žádné politické straně.

Jaký máte názor na úřednickou vládu?

Úřednická vláda je nástroj velkých stran, je to skrytá velká koalice ODS a ČSSD, která prosadila na rok 2010 deficit 165 miliard korun. Fischerova vláda je plně v rukou ODS a ČSSD, dohodli se na této vládě a to je nutné respektovat, mají většinu ve sněmovně.

F) VOLBY A KAMPAŇ

Proč kandidujete do Sněmovny, když jste ve volbách do EP dostali jen 1,26% hlasů?

Jsme jedinou stranou, která má jasnou vizi státu, který nechává lidem svobodu volby. ODS se od ČSSD liší pramálo - obě v podstatě realizují sociálně demokratický program. Navíc, obě tyto strany stále těsněji spolupracují. Žádáme všechny voliče, kteří sdílí naši vizi svobodné společnosti, ať nám dají hlas i nyní, než dosahujeme v preferncích pětiprocentní hranice. Čím více takových voličů bude, tím dříve se nám povede hranice nutné pro vstup do Sněmovny dosáhnout.

Proč vás pan Moravec nezve do televize, když ostatní malé strany zve? Proč na iDnes jsou stále Věci veřejné a vy nikdy?

Nevím. Na to se musíte zeptat pana Moravce a iDnes. Víme, že přítomnost v televizi a na iDnes je klíčová pro to, aby se o nás lidé dozvěděli. Médiím svá tisková sdělení zasíláme. Neumíme zařídit, aby nás chtěl pan Moravec pozvat nebo aby nás iDnes chtěla zmínit.

Jaký očekáváte výsledek ve volbách? Co budete považovat za úspěch či za neúspěch?

Naším dlouhodobým cílem je zisk přes 5%, abychom se dostali do Sněmovny. Pokud se nám to nepovede nyní, určtě se nám to povede příště. Pokud se totiž nyní do Sněmovny nedostaneme, bude pravděpodobným výsledkem velká koalice, vůči jejíž politice bude pro Svobodné velmi snadné se vymezovat a následně uspět.

S kým jste ochotni spolupracovat na české domácí politické scéně?

Jsme pravicovou stranou, která hájí svobodu a odpovědnost jednotlivce. Budeme spolupracovat s těmi politickými stranami, které budou ochotny akceptovat zásadní části našeho programu a našich principů. Z mimoparlamentních stran máme blízko ke straně Právo a spravedlnost, jejíž členové kandidují na našich kandidátkách do Sněmovny. Není ale na místě, abychom dnes, když ještě nejsme v Parlamentu, určovali, s kým budeme jednou chtít spolupracovat na vládní úrovni.

Kolik máte peněz na kampaň?

Rozpočet na kampaň je zatím 1,5 milionu, stejně jako ve volbách do EP.

Jaké máte sponzory? Komu dáváte přednost? Jaké typy firem vás sponzorují?

Drtivá většina darů jsou drobné příspěvky našich příznivců. Několik firem nám dalo sponzorský dar v řádu 15-100 tisíc. Jsou to menší a střední firmy našich členů a příznivců.

Proč nemáte velké sponzory? Nevěří vám?

Naši sponzoři nám dávají peníze, protože s námi sdílejí stejné principy svobody a odpovědnosti a chtějí nás podpořit. Nejsou to dary výměnou za jakoukoliv politickou pomoc. Každý, kdo velkým stranám nabízí velké peníze, za ně něco chce.

G) LISABONSKÁ SMLOUVA, VYSTOUPENÍ Z EU, VSTUP TURECKA DO EU

Co nám vadí na Lisabonské smlouvě?

Evropská unie vydává směrnice, které musejí členské státy převádět do podoby zákonů. Lisabonská smlouva snižuje hlas České republiky při jednání Rady ministrů EU na polovinu, zatímco hlas Německa zdvojnásobuje. Schválením Lisabonské smlouvy bychom se tak vzdali podmínek, které Češi schválili v referendu o přistoupení, a častěji bychom museli schvalovat zákony, které pro nás nejsou výhodné. Lisabonská smlouva zvyšuje okruh oblastí, kde už si nebudeme moci rozhodovat sami, ale budeme moci být přehlasováni. Např. v oblasti energetiky může dosud EU vydávat směrnice, jen když se na nich shodnou všichni. To má Lisabonská smlouva změnit a i v této oblasti bychom mohli být přehlasováni a EU by nám mohla diktovat např. nové požadavky na stavbu větrných elektráren. Lisabonská smlouva předá Evropské unii mnoho nových pravomocí na úkor České republiky. EU tak bude moci určovat azylovou politiku nebo hospodářskou politiku České republiky. Chceme, aby o těchto věcech mohli i nadále rozhodovat voliči ve volbách a aby za nás o těchto důležitých věcech nerozhodovali jiní. Lisabonská smlouva Evropské unii umožní přepisovat tuto Lisabonskou smlouvu i bez další ratifikace v členských státech. Dosud musí být návrhy na předání nových pravomocí unii předloženy k ratifikaci všem členským státům. To má Lisabonská smlouva změnit. Schválení Lisabonské smlouvy znamená dát de facto EU bianco šek k dalšímu rozšiřování pravomocí.

Jste pro vstup Turecka do EU?

Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale bude v EU fungovat hlasovací systém založený na velikosti populace a Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody nebo nošení šátků. Otázka přijetí Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný. Také podporujeme zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy.

Jste pro vystoupení České republiky z Evropské unie?

Přáli bychom si, aby se povedlo dojednat novou smlouvu mezi všemi členskými zeměmi, která by přeměnila EU na zónu volného obchodu a dobrovolné spolupráce bez brusleských směrnic a nařízení. (Naše představa o takové smlouvě je v tělena v návrhu tzv. Evropské dohody). Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budou Svobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou unii a aby se stala členem EFTA, tak aby byl zachován volný obchod mezi ČR a zeměmi EU. Víme, že je to běh na dlouhou trať a že bude trvat dlouho, ne se najde v České republice politická většina pro nezávislost.

H) EKONOMIKA, DANĚ, ROZPOČET, DŮCHODY

Jakou míru státního přerozdělování si přejete?

Jsme pro zásadní omezení státního přerozdělování. Jsme pro to, aby stát omezil výdaje na všemožné dotace. Pak bude stačit méně daní a nižší daně. Jsme pro zrušení těch daní, které jsou nejdistorznější (nejvíce nespravedlivé a nejvíce pokřivující spotřebitelské chování poplatníků).

Máte v programu zrušení daně z příjmu fyzických osob. Je to ale reálné při současném deficitu?

Zrušení daně z příjmu pro zaměstnance i živnostníky máme v programu - je to daň nejzkaženější mnoha výjimkami a poplatníci platí z příjmu několik dalších daní, při útratách platí DPH. Chceme zrušit všemožné dotace podnikům a snížit míru státního přerozdělování minimálně o 4% HDP, což je přesně objem, který stát vybere prostřednictvím DPFO. Vyrovnání státního rozpočtu má ale absolutní přednost. Nejprve je třeba vyrovnat rozpočet, až pak lze zrušit daň z příjmu.

Jak si představujete důchodovou reformu?

Jsme pro takovou reformu důchodového systému, která sníží závislost lidí na státu. Lidem se musí snížit povinné platby do průběžného systému a stát by měl ve stáří každému vyplácet platby úměrné jeho příspěvkům. Jsme proti zavádění nových zákonných povinností, jako platit povinně do fondů, nebo platit povinně rodičům. V přechodném období by stát měl financovat deficit důchodového systému prodejem státního majetku.

Jste pro vyrovnaný rozpočet?

Jsme zásadně pro vyrovnaný rozpočet, a to již od roku 2011. Ani v době krize není stát oprávněn hospodařit na dluh. Pokud lidé v důsledku krize přicházejí o práci a příjem, musí stát operativně snížit výdaje na vlastní zaměstnance. V období poklesu příjmů státu by měl stát úměrně snížit výdaje na platy svých zaměstnanců. Víme, jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní.

Mluvíte o rušení úřadů a zkrácení školní docházky. Nezvýší se tím ale jen počet nezaměstnaných?

Rušení úřadů i zkrácení školní docházky má dvojitý pozitivní efekt na státní finance. Stát jednak bude platit méně výdajů na úředníky a studenty a jednak bude získávat více peněz od lidí, kteří budou pracovat a odvádět daně. V tomto smyslu i nezaměstnaný úředník je stále lepší než zbytečně placený úředník, protože i podpora v nezaměstnanosti je nižší než náklady na úředníka. Není ale pravda, že více lidí na trhu práce zvyšuje nezaměstnanost. Když stát zrušil povinnou vojenskou službu a mladí lidé šli o rok dříve na trh práce, také nenarostla nezaměstnanost. Na pružném pracovním trhu může vyšší nabídka pracovníků nanejvýš znamenat pokles ceny práce. Svobodní jsou pro smluvní volnost, pro možnost bez sankcí pracovat na živnostenský list nebo na základě pracovní smlouvy, která by se mohla odlišovat od ustanovení zákoníku práce. Nikdy samozřejmě nelze vyloučit, že nějaký propuštěný úředník bude tak neschopný, že nedokáže najít ani tu nejprimitivnější práci, ale to by měla být jeho věc.

Jak chcete řešit financování zdravotnictví?

Nynější systém, kdy občan nemá možnost volby pojistného plánu a musí platit daň zvanou pojištění, chceme nahradit systémem, v němž občan bude platit skutečnou pojistku nezávislou na výši příjmu a bude si moci vybrat pojistný plán. Bude možnost výběru mezi vyšším pojistným při nízkých doplatcích u lékaře na straně jedné a nižším pojistným při finanční spoluúčasti na straně druhé. Rovnováhu mezi pojistkou, pojistným krytím a spoluúčastí určí pojišťovna na základě pojistných principů a zákazník-pojištěnec si zvolí pojistný plán na principu dobrovolnosti.

Jaký máte názor na současnou hospodářskou krizi a její léčbu?

Regulační opatření, která sjou škodlivá v normálních časech, jsou o to více škodlivé, v časech krize. Jsme tedy např. zásadně proti šrotovnému, které je v rozporu s principy svobody, spravedlnosti a odpovědnosti. Každý se má svobodně rozhodovat, co si potřebuje koupit, nemají nás různé dotace navádět k tomu, abychom kupovali to či ono. Šrotovné je nespravedlivé, podpoří jedno odvětví na úkor všech ostatních – když lidé vynaloží více na auta, klesne zas poptávka po bytech, oblečení a všem dalším. Je potřeba ulevit celé ekonomice – nižšími daněmi a nižšími regulacemi – a ne zaváděním nových. K co jerychlejší cestě k návratu hospodářského růstu potřebujeme více svobody.

I) SPORT, ŠKOLSTVÍ

Nemáte v programu nic o podpoře sportu. Vy jste proti sportu?

Máme rádi sport, je to dobré naplnění volného času. V souladu s naší filosofií Svobodní chtějí, aby zásadně poklesly daně (daň z příjmu zaměstnanců a živnostníků chceme úplně zrušit) - pak lidem zbyde více peněz i na sport. Tedy místo vysokých daní a dotací ze státního rozpočtu si přejeme, aby více peněz zůstalo lidem v kapsách a aby jednotliví lidé sami mohli - mimo státní rozpočet - vynakládat více peněz na sport. Státní přerozdělování peněz na sport je vždy nespravedlivé a některé sporty dostávají více než jiné. Sportovní svazy v České republice mají navíc velkou výhodu v tom, že vlastní společnost SAZKA, která jim vynáší peníze z provozování hazardních her a loterií. Není pravda, že sport by "vydělával" státu více než jiné aktivity lidí (jak tvrdí jedna studie) a tím že by se ospravedlnily dotace sportovním klubům. I z jiných výdajů lidí plyne státu DPH a další výnosy - i bez dotací. Není to tak, že kdo je proti státnímu přerozdělování, je proti sportu. Naopak. Přejeme si rozkvět sportu v zemi s nízkými daněmi bez dotací.

Jaký je postoj Svobodných k problematice školství?

Svobodní jsou pro zavedení školného na vysokých školách a pro tomu odpovídající snížení daní. Stav, kdy je vysoká škola zadarmo, zatímco např. řidičák na kamion se platí, je nespravedlivý a pokřivuje rozhodování lidí. Kvůli této pokřivené struktuře se rozhoduje studovat více lidí, než by bylo přirozené, což vede k celkovému plýtvání - plýtvání časem studentů i plýtvání penězi daňových poplatníků. Není pravdivá teze, že čím více lidí studuje vysokou školu, tím lépe pro společnost. Dnešní umělá - módní - preference vysokoškolského studia vede logicky k nedostatku řemeslníků. Být vyučeným řemeslníkem, po jehož službách je poptávka, je hodnotnější, než mít vystudovanou neužitečnou vysokou školu a být byrokratem. Pokud jde o základní školy, myslím si, že by se měly vrátit k osmileté výuce. Dnešní systém dělá neodpovědné děti z osmnáctiletých a starších dospělých lidí.

J) OSTATNÍ

Jak je členství Petra Macha v dozorčí radě státní společnosti MERO konzistentní s obhajobou malého státu a nízkých daní?

Úkolem dozorčí rady je dohlížet na hospodaření společnosti a podílet se na strategických rozhodnutích firmy. V případě státní ropovodní společnosti MERO je hlavním cílem zajišťování energetické bezpečnosti České republiky a dosahování maximálního zisku pro stát jako jediného akcionáře. MERO je na rozdíl od státních ČSA nebo Českých drah dobře řízená firma (výjimka mezi státními společnostmi), která přináší státu ročně zisk v řádu několika set milionů korun. Jinými slovy, MERO státní peníze nečerpá, naopak přináší státu zisk, a o to mohou být nižší daně nebo deficit. Ropovod by jistě mohl být privatizován a být soukromý jako je tomu v jiných státech. I tak by ale musel mít dozorčí radu.