Statuta Judaeorum, která vydal Přemysl Otakar II.

Většina lidí na světě zná nekonečnou válku Izraele proti Palestině. A také většina lidí ví o koncetrácích Hitlera a pokusu vyhladit tuto komunitu. Vynechme tyto dvě notoricky známé a notoricky omílané hořkosti dějin.

A položme si upřímně otázku: proč je tato ortodoxní komunita po celém světě  nesnášena, někde dokonce nenáviděna?

Je pro to reálný důvod? Možná závěr trochu tuto část poodhaluje. A osvětlí mnohé...

Tato minorita byla neustále pod tlakem politické moci, křesťanů či hospodářské konkurence, který nezřídka přerostl v pogrom či vyhánění. Ale proč?

Na území Čech se objevili asi v desátém století. A přestože celá staletí se nese jejich "žalm",  kdy mnohokrát za den pláčí, jak je jim ubližováno, přesto si vždy nejenom u nás vydobili privilegia, která jim umožňovala získávat víc, než ostatní. Dokonce i na úkor ostatních. A sousloví "židovský úrok" zná snad každý. A že tento "úrok" asi nebyl vstřícný k chudákům, kteří neměli ani na jídlo, asi dává tušit každému. Podle American Jewish Year Book žilo roku 2012 v České republice 3 900 Židů. Přesto každý den přináší většina deníků, většina televizních médií několika minutové, až hodinové opakování problémů z jich života, zatímco o jiných minoritách nikoliv.  A o jejich útrapách z války je slyšet daleko víc, po celý rok, než o umučených a zabitých občanech Moravy a Čech. Kdo to dokáže vysvětlit?

A jak je to jinde?

V Rusku jsou prý pronásledováni. Taktéž na Ukrajině se třesou a utíkají. U nás je málem jako zločinec brán Adam B. Bartoš, který o nich píše. Stwora (Zvědavec) byl souzen za to, že nechal na webu text o holocaustu. V něm někdo pochybuje o číslech při Hitlerových zlošinech. Přitom je zajímavé, že stejný postoj k této minoritě mají i občané západní Evropy. A zatímco oficiální činitelé pějí na Izrael a jeho obyvatele chválu, anonymní průzkumy hovoří o opaku. Dokonce ani občas uniklé výroky státníků na adresu izraelských představitelů nejsou lichotivé. Jak si toto "vyvážené" stanovisko k této komunitě ze všech koutů světa vysvětlit?

Ano, ze všech koutů světa - není to mýlka

Občas někdo říká, že je to nenávist k vysoké inteligenci a dokládá to známými jmény a počtem Nobelových cen. Je to samozřejmě nesmysl z naprosto jednoduše doložitelných důkazů. Toto by platilo v uzavřené komunitě na jakémsi ostrově a posléze porovnáním s ostatním světem. Kdežto součástí této komunity se stává každý, kdo přijme jejich učení, každý, kdo si vezme někoho za muže (ženu) a opakem byla šlechta, která si chtěla uchovat majetky a aristokracii a nakonec začala být naopak dementní a děti se rodily velmi poškozené. Prostě nedostávalo se jí nové krve. Tak v čem to vězí? Podívejme se i do USA.

 Ke konci 18. století se ve Spojených státech nacházelo 1600 Židů. Zhruba od poloviny 19. století se začíná zvyšovat sociální status Židů (dříve několik obchodníků, průmyslníků, lékařů, ale především potulných kupců), kteří se začínají zaměřovat na finančnictví a podnikání. Na začátku 20 století tato komunita patřila k nejchudším, ale během 25 let jim patřila většina oděvního průmyslu v New Yorku. Opět se tvrdí, že to bylo vzděláním. Jenomže tito přistěhovalci neměli peníze na vzdělání. Nejdřív je museli tvrdě vydělat, nekompromisně zlikvidovat konkurenci a pak teprve jako bohatší vrstva peníze na vzdělání dát. Nikoliv naopak V tomto období je vidět tvrdý atak na finanční a zbrojní průmysl. . Samozřejmě že i v USA tento jejich bezskrupulozní postoj vyvolal nevoli a lidé se začali tvrdě bránit: počínající v 90. letech 19. století, (např. zákazem vstupu do vybraných hotelů a klubů, vyloučení z více druhů zaměstnání atp.) Ve 20. letech jsou přijaty tři přistěhovalecké zákony, stanovující roční kvóty pro příjem přistěhovalců. A v polovině 20. let imigrace do Palestiny převýšila imigraci do USA!

Že to skutečně bylo a je v celém světě, lze nalézt z výpisu, odkud utíkali:

Alija – Wikipedie

I  angličané vyhlásili roku 1939 přistěhovalecké kvóty, které snižovali počet židovských přistěhovalců o 75% a vydali zákon, který Židům zakazoval kupovat pozemky. Stejně tak USA, kdy totální nájezd na finanční domy už prostě nedokázal lid vstřebat a přes přistěhovalskou stanici Židy nevpouštěly do USA. (Ellis Island je ostrov, který od 1. ledna 1892 do 12. listopadu 1954 fungoval jako přistěhovalecká stanice pro imigranty do USA) A stejně tak i Australané. Mimochodem, jejich první dům, kde se prodávalo na dluh a lidé neodolali, také byl židovský výmysl. A dnes tím trpí mnoho procent nejchudších. 

Ne, židovský systém nezískal bohatství v nadmíře inteligence. Židovský systém byl a je založen na totálním vysání financí, bezkrupulozním a nekompromisním tahu na peníze bez slitování a bez lítosti. A lid celého světa jim to také dával a dává patřičně najevo. Nic osobního v tom nebylo. A není. Ale naprosto bezcitné vydírání až do posledního šekele (hebrejsky: שקל חדש) dle jejich vyznání, nakonec dokopání do chudoby prostě lid nechce snášet a adekvátně (občas neadekvátně) se brání. V celém světě, na celé Zemi.

A na závěr se podívejte, jaká měli Židé privilegia -
Statuta Judaeorum

která mezi lety 1254–1262 vydal a poté ještě několikrát potvrdil Přemysl Otakar II. a jehož platnost stvrdili také někteří další panovníci jako Václav IV. roku 1393.

Jednotlivá ustanovení Statut Judaeorum mají tento obsah:

§ 1. Při sporech týkajících se židů či jejich majetku nesměl křesťan svědčit proti židovi bez dalšího křesťanského nebo židovského svědka.

§ 2. Tvrdí-li křesťan, že si má u žida nějakou zástavu a ten to popře, ověří se židovo tvrzení přísahou.

§ 3. Tvrdí-li křesťan, že svou věc zastavil u žida za nižší obnos, než tvrdí žid, ověří se židovo tvrzení přísahou.

§ 4. Tvrdí-li ovšem žid, že půjčil křesťanovi peníze za zástavu bez svědků, postačuje přísaha křesťana.

§ 5. Žid může přijmout do zástavy všechny předměty, kromě zakrvavených, mokrých a posvátných rouch.

§ 6. Prohlásí-li křesťan, že zástava nacházející se u žida mu pochází z krádeže, stačí, když žid složí přísahu, že zástavu přijal, aniž by o krádeži věděl. Židovi musí být za takovou zástavu pak zaplacena plná částka včetně úroků.

§ 7. Pouhá přísaha žida, že křesťanská zástava přišla nazmar požárem nebo že byla ukradena, postačuje k tomu, aby byl žid osvobozen od poskytnutí náhrady.

§ 8. Spory mezi židy nemá řešit městský rychtář, nýbrž samotný král, kníže nebo nejvyšší zemský komoří.

§ 9. Za zranění žida musí křesťan zaplatit panovnické komoře 12 hřiven ve zlatě a zraněnému židovi 12 hřiven ve stříbře a náklady na léčení.

§ 10. Zabije-li křesťan žida, bude křesťan souzen přísloušným soudem a navíc veškerý jeho majetek připadne panovníkovi.

§ 11. Zbije-li křesťan žida, aniž by židovi tekla krev, zaplatí křesťan 4 hřivny ve zlatě panovnické komoře a 4 hřivny ve stříbře zbitému židovi. Pokud křesťan není schopen zaplatit, bude mu useknuta ruka.

§ 12. Židé mají na celém ovládaném území svobodu pohybu a platí cla ve stejné výši jako křesťané.

§ 13. Při převozu mrtvého nesmí být od židů požadováno jakékoli clo.

§ 14. Jakékoli poškození židovského hřbitova se trestá smrtí a připadnutím veškerého majetku provinilého panovnické komoře.

§ 15. Poškození synagogy se trestá pokutou 2 talentů.

§ 16. Bude-li židovi jeho rychtářem uložena pokuta nazývaná wandel, zaplatí žid pouze 12 denárů.

§ 17. Za nedostavení se před soud zaplatí žid pokutu 4 denáry, stane-li se tak však potřetí, zaplatí 36 denárů.

§ 18. Zraní-li žid žida, zaplatí viník pokutu 2 talenty.

§ 19. Přísahat na Tóru musí žid pouze tehdy, je-li předvolán před panovníka.

§ 20. Pokud není vrah žida známý, je podezřelý postaven před „Boží soud“.

§ 21. Znásilní-li křesťan židovku, bude mu useknuta ruka.

§ 22. Židovský rychtář přednese spor mezi židy před městského rychtáře, jen pokud k tomu bude vyzván.

§ 23. Pokud křesťan vyplatil od žida zástavu, aniž by během jednoho měsíce zaplatil také úroky, vznikají úroky z úroků.

§ 24. Židovské domy jsou osvobozeny od povinnosti poskytovat nocleh.

§ 25. Půjčí-li žid peníze pozemkovému magnátovi za zastavený statek nebo listinu, přidělí mu panovník jinou zástavu.

§ 26. Unese-li muž nebo žena židovské dítě, má s nimi být zacházeno jako se zloději.

§ 27. Má-li žid u sebe křesťanskou zástavu po dobu celého roku a nepřevyšuje-li již cena zástavy zapůjčenou částku, může žid po upozornění rychtáře zástavu prodat.

§ 28. Vykoupení zástavy se nesmí požadovat během židovských svátků.

§ 29. Zcizí-li křesťan židovi zástavu nebo odebere-li mu ji násilím, bude křesťan těžce potrestán jakožto škůdce panovnické komory.

§ 30. Soudní pře proti židovi se musí odehrávat jedině v synagoze, kromě případu, kdy bude žid předvolán před panovníka.

 Takže na závěr: § 7 spojený s § 5 umožnil Židům vidírat kohokoliv až do posledního groše. A § 23   dle knih v onom spojení náležitě využívali. Proto je často používán Jidášův groš a židovský úrok. Ten právě znamená úrok z úroků, tudíž na přísahu Žida ten, co si něco vypůjčil, nikdy se z jejich spárů nedostal. Kolotoč splátek a exekucí byl nekompromisní, zaručen navíc vrchností, která z těchto peněz také těžila. Diví se někdo, že nenávist k Židům byla šílená a bohatsví neuvěřitelně velké? 

Zdroje

Přepsána z dokumentů, část z Wikipedie.

New York – Wikipedie

Židé v Česku – Wikipedie

Jenom pro porovnání k záhadě, přoč lidé jsou více nakloněni...

Šaría a islámské bankovnictví

Když se řekne šaría, mnohým z nás se vybaví hlavně useknuté ruce, zahalené ženy a Tálibán. To je ovšem jen blýskavá špička ledovce, která na sebe přirozeně strhává pozornost. Bohužel si kvůli ní často neuvědomujeme, že šaría je složitý právní a morální systém, který se vyplatí poznat hlouběji a ze kterého je možné se poučit. Pravidla šaríi mohou například za to, že islámské banky zůstaly zdravé i v době světové finanční krize. A vděčí za to nikoli jasnozřivosti svých vedení, nýbrž – jak zoufale nemoderně to zní! – morálnímu kodexu.

Islám je nejmladší z velkých světových náboženství. Kaaba stála v Mekce a právě tady se roku 570 narodil budoucí zakladatel islámu Muhammad. Byl zřejmě velmi citlivý člověk a zkoumal divoké a neutěšené poměry kolem sebe, v nichž tehdy Arabové žili - všudypřítomné násilí, loupežné nájezdy, odvlékání lidí do otroctví - to vše bylo na denním pořádku.

Šaría

Každý muslim by měl především plnit pět základních povinností:

1. Uznávat Alláha jako jediného a všemocného Boha
2. Pětkrát denně se modlit
3. Dodržovat třicetidenní půst v měsíci ramadánu
4. Poskytovat almužnu chudým
5. Alespoň jedenkrát za život vykonat pouť do Mekky

Islám je především praktické náboženství, zdůrazňuje rovnost všech muslimů před Bohem a prosazuje sociální spravedlnost.Základem našeho bankovního systému je půjčování peněz na úrok. Islámské právo ale půjčování na úrok zakazuje. Jak ale potom, v kraji s takovým mravem, můžou islámské banky vůbec fungovat?

Podnik, který kupuje a prodává

Banka v islámském pojetí je podnik, který kupuje a prodává. Například – muslim si chce koupit auto, ale nemá na něj hotovost. Úvěr, jak ho známe u nás, si vzít nemůže. Obrátí se na islámskou banku a ta auto koupí. A potom ho s určitým navýšením, které tvoří její zisk, prodává klientovi. S ním už si jenom domluví, jakým způsobem a v jakém termínu cenu splatí. Nejde tedy o úrok, ale o prostý rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Tento rozdíl se nebude v průběhu splácení měnit, zůstane konstantní. Klient ví dopředu, kolik ho auto bude stát, a rozhodně nebude penalizován, pokud auto zaplatí dříve.

Islám tedy nemá nic proti obchodu, vždyť i jeho zakladatel prorok Mohamed byl obchodníkem. Obchod by ale neměl probíhat na základě úroků, ale řádného zisku z obchodu. Lichva se v islámu tvrdě trestá.

Generální ředitel, obchodní ředitel, duchovní ředitel

Základem každé islámské banky je výbor bankéřů a duchovních, kteří hodnotí, zda jsou transakce v souladu se šaríou.  Finanční operace spekulativního charakteru, tzv. rizikový kapitál ve všech podobách (včetně hazardních her všeho druhu – gambling, kasina atd.), však islám zakazuje tak jednoznačně, že se žádná z islámských bank nepodílela na spekulativních s rizikovými hypotékami v USA. To je také důvod, proč se vyhnuly přímému dopadu krize. Díky důrazu na skutečné peníze, ty které jsou teď, nikoli na možné budoucí, zůstaly zdravé a nikdo „nemusel“ lít peníze do jejich záchrany.

 Absolutním hitem islámského bankovnictví je ale qard hasan neboli bezúročná půjčka. Pokud se ocitnete ve finanční nouzi, banka vám proti zástavě půjčí peníze.Není dovoleno používat peníze jako „potenciální“ kapitál, neboť islámské principy uznávají pouze aktuální cenu peněz nikoliv tu budoucí.

 Zdroje

Šaría a islámské bankovnictví | Finmag.cz

Náboženství - Islám