Tento text vrátím opět na scénu v okamžiku, kdy přijde odpověď z ministerstva financí od ministra Babiše, na které bude zítra žádost odeslána. (Nebo od jeho náměstka)

Ač to zní nesmyslně po informacích, které známe, po informacích, které platíme, lze dokázat, že zločin v připojení je marginální proti pravému důvodu vysoké ceny elektrické energie. A naskenovaná část z tisku (níže MF DNES), neznamená kritiku tisku, novináře či textu. Naopak. Je to na dokreslení absurdária či fantasmagorismu, zvaného dotace.

Stále od dětství slyším geniální větu Šimka-Grossmana z návštěvy v ZOO

Já tu slevu nechci zadarmo

Je snad v ní obsaženo vše. A zákeřný zločin zvaný dotace nás ničí na každém kroku. Snad ani největší zločin není v pokřivení trhu, ale v pokřivení charakterů, přizvání mafií na podílu neprůhledných dotací a na zoufalství lidí, kteří se snaží proti této hydře bojovat poctivě.

A samozřejmě pani Vitásková je nepostradatelná a má jednoznačně pravdu, ale upřímně, byl by potřeba tak velký úřad a tolik pravomocí, nebýt dotací?  Podívejme se do větší hloubky a pomožme si ještě jedním citátem Frédérica Bastiata: Co je a co není vidět.

Více v příloze

A dokonce by se dalo říci, že toto je učebnicový příklad!

Dotace někdo musí dát. Ten NĚKDO je daňový poplatník, neboli pracující. Prostřednictvím pana rozdávajícího ministra. A tak jako u Evropských dotací, i zde známe množství peněz, které se prostřednictvím ministra dostanou k majiteli žádosti na dotace. A to vidět je.

Co však vidět není, jsou náklady (vícenáklady) s dotacemi spojené. Soudní výlohy, tahanice, zaměstnávání tisíců úředníků navíc jako je pani Vitásková, ale sedí v obcích, krajích, ve státě, kontroloři a „evidátoři“ zaznamenávající každý pohyb peněz, aby dotace byly správně „pronotovány“ a tyto náklady mnohokrát dokonce převýší samotné dotace. A hádejte, kdo případné ztráty platí? Ti, co dostali dotace, už žádné peníze většinou nemají. Minimálně oznámí, že je to v neprodejném majetku viz vystavená solární elektrárna. Neprodejná a uzavřená. Tak kdo to zaplatí? Samozřejmě opět my a nikdo jiný. My, pracující, kteří jsme nejdříve v daních odevzdali peníze podnikatelům a po druhé, když se zjistil podvod, nebo zkrachovali.

A nemusí to vždy znamenat, že dotyčný žadatel je podvodník, že je to gauner. Prostě pan ministr (svým postojem socialistický) rozdávačný, který chudým dělníkům bere a bohatým podnikatelům dává, tím upevňuje svoji moc nad prosebníky o dotace a hloupý je ten, co dává (dělník), hloupější ten, co nebere. Takže pan podnikatel si dotace rád vezme.

Bohužel je to z peněz nikoliv pana rozdávajícího ministra, ale z kapes daňových poplatníků a to jsou většinou ti nejchudší, protože ti bohatí dělají optimalizaci daní a neplatí nic, nebo daní v daňových rájích.

Jestliže je nějaký kriminální čin vyšší než korupce, násobně vyšší, tak je to každý politik, každý ministr, který vysloví byť i jenom náznakem, že někomu dá dotace.

Pouze za jedné podmínky toto neplatí:

Pokud by dotace dával ze svého! Znáte takového politika?

Klikni na obrázky: