Mají být státní zástupci (žalobci) ochranou občanů, nebo se jich naopak paradoxně občané musí bát a oni si mohou dělat co chtějí? Dostal se hon na čarodějnice na roveň roku 1948 a plejáda určité části justiční moci je naprosto nekontrolovatelná veřejností jako když přebírala moc bolševická vláda v roce 1948?

Kde skončí soutěž v zatýkání Bradáčovou a Ištvanem, tolerovaná nejvyšším zástupcem Zemanem?

Jistě, společnost nemůže soudit, společnost nemůže odsoudit. K tomu má výhradní právo jen a jen justice. Proto také závěrečné slovo má a musí mít soud. Na druhou stranu musí mít společnost jistotu, že nevzniká skutečná justiční mafie a lidé se nezačnou  bát.  Tuto všeobecnou kontrolu nad justicí musí mít celá společnost a justice je povinna skládat účty, řídit se všeobecným konsensem a nikoliv aby justice samovolně činila kroky, které jdou proti společnosti, které jdou proti občanům, které jdou proti logice.

Nikoliv jacísi na přechodnou dobu prezidenti Zemanové, Klausové, státní zástupci Zemanové a spol.!

Opačně to platí pouze v okamžiku, kdy stát přechází na totalitu a Ústava zajišťuje toto právo jedné skupině lidí na vždy! A to snad v roce 1989 padlo!

Pokud platí svoboda, pokud platí výše popsané, na jakém společenském konsensu, podle jakých pravidel byla svržena vláda Petra Nečase, To, co se nyní děje, je zvrácené, je šílené. Z čeho jsou obviněni lidé, kteří se pozatýkají, soudy je propusti, opět je Šlachtové pozatýkají a Ištvanové či Bradáčové opět obviní a tak stále dokola? Kde jsou ty kila zlata, a stovky milionů, které společnost vzala jako záminku neuvěřitelně zrůdného dramatu kolem paní Nečasové (Nagyové), Rittiga a dalších? Státní zástupce Ištvan si dle jeho slov poslechne telefonický rozhovor a jde zatýkat. Soudce obviněného propustí, že je to nesmysl. Tak Ištvan přeháže slova, dá jim jinou odezvu a smysl, opět někoho zatkne a žádá trest. A tak stále dokola, už se tím ani netají. Ani Bradáčová se tím netají.

Je to pouze soutěž a zábava státních zástupců hrát si s osudy lidí?

Domnívám se, že nadešel čas Bradáčové: předložit jasné důkazy, nikoliv kombinace a dedukce společnosti, nebo složit funkci a odejít.

Domnívám se, že nadešel čas Ištvana po té době: předložit jasné důkazy, nikoliv jasnozřivé kombinace a dedukce a to celé společnosti, nebo složit funkci a odejít.

Nejen to, pokud dávali obvinění a zatýkali pouze na konstrukcích a dedukcích, či dokonce na jasnozřivé touze, ne nepodobné té, kterou viděli kati svobody v roce 1948 a kteří zatýkali pouze dle politického zadání na koho se ukázalo, musí se tito zástupci zodpovídat společnosti stejně tak, jako se měl zodpovídat komunistický podplukovník, soudce a prokurátor Karel Vaš, Josef Urválek nebo Ludmila Brožová – Polednová. 

Kdo drží ochranné ruce nad touto nepatrnou částí justice?

Všimněte si, že u každé „velké ryby“ je stále stejný scénář obdobný tomu, co se dělo kolem roku 1948. Obviněný je nejdříve dehonestován, objeví se jeho minulost polopravdivá i nepravdivá, ve společnosti se zvedne nenávistná nálada a pak se jde zatýkat za podpory společnosti a všeobecného konsensu. Bylo to tak za Milady Horákové a politických procesů v padesátých létech minulého století, je to i dnes. Namátkou:

Nechci a ani nemohu posoudit závažnost a věrohodnost obvinění. Neznám je a pokud Rath skutečně měl ony miliony, nechť sedí. Já pouze popisuji, jak se doba od padesátých let minulého století nezměnila a cesty k zatýkání jsou připravovány stále stejně. Ba co víc: tehdy za těmito absurdními procesy stál komunistický režim stalinovský v čele se SSSR: Dnes  se tvrdí, že stejný itinerář a scénář dostávají, že si dokonce pro něj chodí na ambasádu USA či létali do USA a toto popisuje mnoho zdrojů. Nevím, zda věrohodných, ale v zájmu občanů by se hloubka, důvod návštěv a doporučení měl ověřit a jejich zadání by měla iniciovat politická moc: zástupci lidu!

Neobviňuji právně, nejsem právník, ale osobně pokládám za největší zločin proti svobodě ovlivnit veřejnost zneuctěním obviněného od jeho minulosti po výběr osobních průpovídek z odposlechů, obvinit je a posléze na žádost ovlivněného veřejného mínění nutit soudce k rozsudku!

A stejně tak závažné informace docházejí, že část poslanců se chodí zodpovídat nějaké partě, která se nazvala „Rekonstrukce státu“. Že prý se této partě dokonce upsali. Čím? Jaká vymahatelnost je úpisu, který stojí na Parlamentem České republiky, nad prezidentem republiky a senátem? A kdo ovládá onu partu „Rekonstrukce státu“, ke které se chodí poslanci zodpovídat? Jaké má právní postavení v republice, zastupuje ji a sankcionuje? Co znamenají jména Janeček, Randák, Láska a další záhadné postavy nad Parlamentem České republiky? Souvisí s tím okamžité zastavení výběru výstavby atomové elektrárny po vyřazení Arrivy a zvýšení peněz na zbrojení?

P.S. „Myslím, že kauza Nagyová, jak se jí v médiích říká, je od počátku nestandardní,“ potvrdila v únoru Renata Vesecká. Je překvapena i nedávným obviněním expremiéra Petra Nečase. „Působí to na mne dojmem načasování, není to jen vývod nějakých postupů, už dlouho se spekulovalo o tom, co je dnes sdělováno,“ dodala.

Je září 2014: Policie vyšetřuje, proč si Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) jako poradce platil například bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou

Je to jenom náhoda?