- bon - pět tuzexových korun
Nemohu se ubránit názvu: tento díl je pouze pro „fajnšmekry“. A jako základ si dáme rok 1988, což je rok, kdy se ledy (byť to většina občanů neviděla) lámaly.
Především je zajímavé, jak se liší autentický názor Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu z pohledu komunistického a jaké je hodnocení z tržního hlediska.
Pro ty, kteří se nechtějí prokousávat celými texty, zdůrazním parafrází poslední odstavec v pravo dole: kdyby byl propočet dle spotřeby energie, bylo by Československo na 7-8 místě…..
Ale o to přece šlo. My neměli peníze na špičkové, úsporné motory, chlazení, výkonné pece a tím se nám západ vzdaloval, neboť dosáhl levnější výroby. A právě takto „mezi řádky“ se mohl každý dozvědět, jak na tom skutečně jsme. I když se nikdy nedozvíme, zda to tam úmyslně doktor Šedivý vložil. Tudíž velká tabulka v tehdejších novinách je prostě komix, vysvětlený tehdy na psacím stroji v dalším skenu.
Takto jsem se to tenkrát snažil
vyložit.
A zde jsou konkrétní čísla slovníkem trhu
Pár slovíček je nám blízkých i dnes. Zadlužování a dotace. (K tomu se ještě vrátíme) V čem se však liší? Ona záporná daň a různé přesuny peněz nikdo nedokázal vnímat jako zadlužování. Prostě se říkalo, že nemáme léky, lékařské přístroje, kdo vyjel pracovně na západ, dostal 1 západoněmeckou marku (15 korun v přepočtu na den), fronty na všechno, všude lešení a neomítnuté domy, nebyly toaletní papíry, ani vložky. Ale noviny viz výše nás krmily, že stačí přepočítat a jsme v ekonomické špičce západu.
Komentáře