Kdyby dříve občané sledovali rozbory a analýzy Terezy Spencerové, nemuseli by se v mnohém o USA dnes dohadovat. Takže zde je další excelentní analýza "staršího data".

 28 Březen 2015

U příležitosti 12. výročí americké agrese do Iráku se několik organizací pokusilo stanovit počty obětí, jež si od té doby vyžádaly vojenské operace na Blízkém východě, a dospěly k závěru, že jich je asi desetkrát víc, než se běžně uvádí.

Organizace Lékaři proti jaderné válce, která v roce 1985 získala Nobelovu cenu za mír, ve spolupráci s Lékaři za sociální spravedlnost a Lékaři za globální přežití publikovala studii, podle níž si americké válčení v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu přímo či nepřímo vyžádalo životy přinejmenším 1,3 milionu lidí. Milion ztracených lidských životů připadá na Irák, asi 220 tisíc na Afghánistán a přibližně 80 tisíc na Pákistán. Nové údaje přicházejí poté, co OSN označila loňský rok v Afghánistánu pro tamní obyvatele za nejkrvavější od roku 2009, kdy se vůbec začaly počítat oběti z řad civilistů.

Nová studie přitom nezahrnuje oběti vojenských útoků USA (a jejich spojenců z NATO či Arabského poloostrova) v Libyi, Somálsku, Sýrii či aktuálně v Jemenu, což značí, že skutečný počet lidí, které americká armáda spolu se svými spojenci zabila v letech po 11. září 2001 je mnohem vyšší, odhadem přes dva miliony. Autoři studie, která se opírá o údaje OSN, jednotlivých vlád či řady nevládních organizací, upozorňují, že do svých dat nezanesli ani mrtvé mezi asi třemi miliony Iráčanů, kteří před válkou ze svých domovů uprchli do sousedních zemí.

Připouštějí, že jejich zveřejněné odhady jsou „konzervativní“, soudí ale, že „počet obětí pod milion je krajně nepravděpodobný“. „Získané údaje zhruba desetinásobně převyšují čísla, která nabízejí oficiální statistiky a s nimiž operují média a experti,“ konstatuje studie. „USA pečlivě sčítají oběti z řad svých vojáků, kteří byli zataženi do války proti terorismu, ale nevedou žádnou statistiku o obětech z řad civilního obyvatelstva. Je to úmyslné přehlížení.“ Studie v této souvislosti připomíná slova velitele amerických okupačních sil v Afghánistánu, který v roce 2009 prohlásil: „Mám za to, že dojem, který vytvoří civilní obětí, je jedním z nejnebezpečnějších nepřátel, jimž čelíme.“

„Zatímco americká vláda zvažuje zastavení odsunu vojáků z Afghánistánu a zvažujeme novou autorizaci pro další zesílení vojenských operací v Sýrii a Iráku, skrývání skutečných dopadů válek naší vládě pomáhá pokračovat ve válčení proti teroru, a to nejen za hrůznou cenu, kterou za ně platí obyvatelé regionu, ale i my v USA trpíme v důsledku rozpočtových nákladů na nekonečné války,“ shrnul pro Democracy Now jeden ze spoluautorů studie Robert Gould. A jeho kolega Tim Takaro ve studii dodává: „Je pro americké elity politicky výhodné vykreslovat pokračující násilí za svého druhu bratrovražedné konflikty, včetně historických náboženských animozit, jako kdyby boje a brutality těchto konfliktů neměly nic společného s dekádami destabilizace vyvolaných vnějšími vojenskými intervencemi. A proto podhodnocování lidských obětí pokračujících západních intervencí, ať už záměrné nebo v důsledku autocenzury, je dál klíčové pro zříkání se jakékoli zodpovědnosti.“

Jinými slovy, odpověď na Bushovu vzletnou otázku „Proč nás nemají rádi?“ opravdu nespočívá v jejich „nenávisti vůči naší demokracii“… Raději abychom se snad soustředili spíš na "hrůzy ruské agrese" na Ukrajině, ne?

Související: Proč WHO zmanipulovala studii o jaderné hrůze ve Fallúdži?