Opět se před volbama objevují výroky o rozkradené, vypálené zemi. Opět si musíme vyslechnout výroky o zpackané privatizaci a další nesmysly. Což takhle dát fakta opět na stůl, abychom si je připomněli...?
Diskuze se stále opakují, jak to bylo s pádem Klausovy vlády. Podívejme se do historie, do hluboké historie na začátku milénia a těm mladším možná mnohé napoví.
Navíc se pozorně můžeme podívat na čísla, která s odstupem času jsou ještě zřetelnější v porovnání s dnešní dobou a krizemi na západě! A pak se mnohým kritika Klausovy vlády bude zdát jako komedie. (Mimo zanícených fanatiků.)
Rok 1996 - vzrůst o 5,1%. V roce 1997: hluboký propad na -4,2%. Ale ještě v témže roce za Klausovy vlády byl rychlý návrat skoro k nule. Viz graf - Gross a Sobotka lžou Takže už Tošovský přebíral vzpamatovávající se ekonomiku, a to i přesto, že po "balíčkách" ji ještě brzdila centrální banka.
Kroky ČNB v roce 1996 směřovaly k postupnému zvyšování měnové
restrikce kvůli možnosti nenadálého útoku spekulantů na naši měnu.
Základem bylo zvyšování úrokových sazeb, které zde mělo spekulanty
alespoň chvíli udržet, a dalším krokem bylo rozšíření fluktuačního
pásma koruny z 0,5% na 7,5%, které mělo odradit investory od vstupu
na náš trh z důvodu zvýšeného kursovního rizika a eliminovat
zavedení vyšších úroků. Došlo k odlivu zahraničních spekulantů a
deficit zahraničního obchodu začal povážlivě narůstat. ČNB také
zvýšilo povinné úvěrové rezervy z 8,5% na 11,5%. (Tato sazba byla v
průběhu roku snížena na 9,5%) Opatření centrální banky
způsobila neochotu bank nadále úvěrovat ztrátové podniky u nás a
podnítilo jejich snahu vymoci alespoň část svých pohledávek
zpět.
Deficit účtu platební bilance dosáhl v druhé polovině roku 1996 10%
HDP a příliv zahraničního kapitálu jej přestal pokrývat. To
vyvolalo pokles devizových rezerv centrální banky. Ve strachu ze
spekulace s kurzem koruny povedla ČNB měnovou restrikci.
Růst HDP měl podle prognózy z roku 1995 dosahovat 5,4%, ale pak byly odhady postupně korigovány až na 4,8% (1. 11. 1996). Skutečnost byla ještě horší, protože ukázala růst pouze ve výši 4,4%. Záporné saldo zahraničního obchodu dosáhlo v roce 1996 158 mld. Kč. V průběhu let 1995 a 1996 růst reálných mezd předstihl růst produktivity práce a zvýšená spotřeba domácností měla na růst salda zahraničního obchodu také svůj vliv. Nezaměstnanost se mírně zvýšila na 3,5%.
Počátek roku 1997 znamenal pro českou měnu nebývale vysoké posílení až na úroveň 16,49 CZK/DEM.Během dubna a května nastal pokles na více jak 19 CZK/DEM. Největší pokles byl zaznamenán ve dnech 15. a 16. května. ČNB utratila na intervencích během dvou týdnů něco mezi 2-3 mld. dolarů (odhady se různí). Ty ale nepomohly, a tak ČNB prudce zvýšila úrokové sazby až na 75% (týdenní repo sazba) a lombardní sazba stoupla ze 14,5% na 50%. To také úplně nepomohlo a 27. května ČNB opustila dosavadní pevný kurz měny (dosud počítaný z parity mezi markou - 65% - a dolarem - 35%) a koruna „dostala" volně plující kurz.
Vláda zareagovala 16. dubna a schválila program nazvaný jako Korekce hospodářské politiky a pro který se vžil název „balíček" (později zvaný první). Protože první balíček nesplnil 100% naděje vlády, byl již 28. května schválen Stabilizační a ozdravný program („druhý balíček"). Souběžně s přijetím druhého balíčku proběhla výměna několika ministrů - odstoupili ministři Jaromír Schneider (ministr pro místní rozvoj; svou demisi podal už v dubnu), Vladimír Dlouhý (ministr průmyslu a obchodu) a Ivan Kočárník (ministr financí).
Balíčky (duben
a květen 1997)
První balíček přinesl rozpočtové škrty ve výši 25,5 mld. Kč,
odsunul valorizaci důchodů, navrhl PRIVATIZACI V BANKÁCH a
podnicích, zpřísnil pravidla obchodování na kapitálovém
trhu (vytvoření Komise pro cenné papíry) a
doporučil tvrdší boj s ekonomickou kriminalitou. Spolu s balíčkem
byly zavedeny dovozní depozita (dovozci museli složit část ceny
dovezeného zboží u bank).
Druhý balíček znamenal další snížení výdajů státního rozpočtu,
zmrazení růstu mezd ve státním sektoru, zavázal se stanovit
na rok 1998 mírně přebytkový rozpočet a připustil
spolupráci s centrální bankou v boji proti inflaci.
Vláda považovala za hlavní příčinu tehdejší krize hlavně
nerovnováhu makroekonomických ukazatelů a jako jediný
mikroekonomický problém označila zrychlení růstu
mezd. Právě v tom tkví celý zásadní problém celého
balíčku. Vláda samozřejmě definovala „úzká hrdla ekonomiky" ve
špatné struktuře vlastnických práv, v nejasném kapitálovém trhu, v
nedostatečném právním povědomí a v napětí na trhu práce, který vede
k nadměrnému růstu mezd atd.
OTÁZKA: Nabylo pro ekonomy zarážející, že se během krátké chvíle rapidně zhoršila platební morálka? Nebylo divné, že podniky nezávislé na výkyvu koruny ze dne na den neplatily úvěry, pojištění, a dokonce ani za zboží? Komerční banka - rok 98 - propad do -9,54 miliardy. Vláda Zemana se rozkoukala (a ani nemohla dělat jinak) na jaře 1999, ale již na podzim se Komerční banka prudce zdvihala. Proč? Byla to taková machrovina a světová rarita našeho státu, nebo začala působit ta opatření, která vznikla v roce 1997? Já se přikláním k té druhé, takže každý, kdo by vládl, měl stejné výsledky.
(Text - únor 2002)
A teď to hlavní. Nabylo pro ekonomy zarážející, že se během krátké chvíle rapidně zhoršila platební morálka? Nebylo divné, že podniky, nezávislé na výkyvu koruny ze dne na den neplatily úvěry, pojištění, a dokonce ani za zboží? Tím nemyslím chronické neplatiče a podvodníky typu Stehlíka & spol. Přes ekonomicky různé agregáty, lombardní sazby a jiné zdůvodním každou hloupost, ale podívat se pravdě do očí srozumitelným jazykem, aby to pochopil každý, je nad síly některých superekonomů ze socialistického tábora!
Řeknu to zase jednoduše. Jestliže si udělám rozvahu na dejme
tomu pět let, ziskem pokryji náklady, plat zaměstnanců a různá
pojištění, budu naprosto spolehlivý partner při desetiprocentních
splátkách. ( a budu počítat + - nějaký výkyv) Jestliže mi však neočekávaně zvedne
centrální banka úvěry z 10% na 100%, nemám na platy zaměstnanců, na
sociální dávky, a nejenom na úvěry, ale ani dokonce na úroky z
úvěrů!!! A během krátké chvíle stoupne
zadluženost do astronomické výše! Bohužel
nemám po ruce statistiku, kolika procent podniků se tato hurá akce
týkala, ale bylo to v řádu desítek procent. A vznikal efekt sněhové
koule, která na sebe nabalovala špatné, dobré i začínající
podnikatele a bankovní sektor z toho byl zmaten, Jak
rozeznat dobrého od špatného? Jeden dlužil druhému, druhý třetímu,
třetí prvnímu - prostě guláš! Jak je možné, že velké
podniky najednou prodávaly kde co, jenom aby měly na profinancování
výroby? A i za to mohli "Salzmanové"? A mohli za to opravdu
všichni šéfové podniků, že na nedostupné úvěry ze dne na den
neměli? A co kdyby se ještě malinko připočetlo vydírání
(miliardových) akcí pánů Luxů, kdy kompromis stíhal kompromis místo
razantních zásahů? A na závěr, pokud mi někdo bude tvrdit,
že ekonomické znalosti policie byly na dnešní úrovni, je to potom
od něho sprosťárna! Protože se vše vyvíjí, jinak by se po
dokončení zákonů mohly zrušit všechny parlamenty světa. Bohužel, i
zlodějna je v pohybu a té bylo - v tomto máte pravdu - opravdu
dost.
Závěrem, vypadá to hezky, co je napsáno, jenomže praxe byla jiná.
A dnes tvrdit o Kašparovi, že byl hlupák, protože
nepoužíval proudové letecké motory, když to PŘECE ZNÁ KAŽDÉ MALÉ
DÍTĚ je podle mne nehorázná podlost.
Lidé po roce 1994 brali více peněz a nakupovali jak zběsilí zboží, které u nás nebylo. (Samozřejmě vím, že nejenom lidé z úspor, ale i firmy, soukromníci či úřady) Teď už budou mít vlády lehčí pozici, trh se částečně nasytil a ani nájezdy autobusů do "Rakous" apod. nejsou. Za další, banky už se částečně naučily hospodařit a POZNALY SVÉ KLIENTY, což z počátku nebylo možné. Všichni jsme začínali od "píky" a i poctiví podnikatelé hledali svoji parketu na trhu. A ne vždy se to podařilo, když jsme znali pouze soudružské příkazy. Demonstrace na Václ. nám. nutila poslance v roce 1990 na spuštění trhu pod heslem - improvizuji - legislativa se dodělá za pochodu, my už chceme soukromničit. Takže nikoliv poslanci.
Ještě další potvrzení - míra inflace od roku 1996 do roku 1999, kdy je jasně dokázáno podstřelení inflačního cíle a stát nikdy takto nemůže zvládnout útok centrální banky
8.8%
8.5%
10.7%
2.1%
Zisk státu (mld. Kč) vč. zisku prostřednictvím zdanění
úroku
2.54 1994
2.99 1995
3.46 1996
2.29 1997
6.48 1998
-5.32 1999
Některé části jsou použity z diskuzí roku 1998 a 2002.
Materiály použity z ČNB a z úřadu vlády České republiky
Komentáře
Když už jste zmínil Stehlíka a Poldi Kladno, možná by stálo za to i zmínit to, že vláda prodala Poldovku Stehlíkovi a patenty na výrobu oceli Němcům - takže Stehlík nemohl vyrábět. Když pravdu tak prosím celou....
Tohle je ale přiblbvlej článek. Jednak opomíjí spousty faktů (např. nakládání se státními rezervami na důchody do r. 97), ale navíc označuje Stehlíka jako chronického neplatiče a podvodníka. Přitom to celé bylo jinak. Vládní podvod za obrovské peníze pod taktovkou pana Rumla a hlavně Dlouhého. Stehlík byl zkrátka jen bílý kůň jednoho obrovského podvodu.
Proč jste nám v r.1989 na Letné mazali med kolem pusy a tvrdili nám, jaké krásné zítřky nás čekají, jste nám neřekli, že zavřete prosperující Poldovku, vykradete veškerou produkci Antikora, že necháte zlikvidovat zemědělství včetně cukrovarů. Že ponížíte a plně zdevastujete práci světoznámých " českých ručiček " na úroveň afrických barabů. Kdyby pánové Havel, Klaus, Zeman a ti představitelé OF řekli lidem v r.1989 pravdu o dalším vývoji naší ekonomiky a státu, jako takového, tak vás ti lidé těmi klíči umlátily
Tenkrát by k umlácení jednotlivce stačil jeho výrok, že 25 let po převratu tu bude mít většina zaměstnanců třetinové platy oproti "Západu" a bylo řečeno, že v kolonii tomu nemůže být jinak.