Předseda vlády a ODS Petr Nečas pro Mf Dnes vysvětluje "Kalouskům", proč a jaký je rozdíl mezi tím, když si důležitou finanční ústavu schválíme sami sobě bez dohledu bruselské nadřazenosti. Hlavní část z toho vyjímáme:

Přijali bychom i mnohé jiné závazky

Přijetím fiskálního paktu bychom přijali i mnohé jiné závazky než povinnost dodržovat „dluhovou brzdu“. Například ten, že státy budou muset v Radě EU povinně hlasovat pro některé návrhy Evropské komise i proti své vůli. Zhruba jako kdyby byli poslanci nuceni automaticky hlasovat ve Sněmovně pro návrhy vlády. Nebo bychom se zavázali k tomu, že budeme povinně podávat žaloby na jiné státy u soudního dvora. Pakt ale také obsahuje ustanovení o koordinaci vydávání státních dluhopisů, o koordinaci hospodářských politik a řadu dalších témat, která nemají s finanční ústavou nic společného. Naopak kritéria fiskální disciplíny obsažená v paktu jsou již dávno zahrnutá také v unijní legislativě a platí i pro nás.

Podstatným prvkem fiskálního paktu je požadavek, že stát je v případě jeho podpisu zavázán národní „dluhovou brzdu“ zakotvit v ústavě nebo v předpisu podobné váhy. Proto má smysl fiskální pakt podepsat nejdříve tehdy, až bude stoprocentně jisté, že naším parlamentem projde finanční ústava. Do té doby nic neztrácíme. Ostatně pakt by se na nás začal tak jako tak vztahovat až po přijetí eura, bez ohledu na to, kdy jej podepíšeme.
Pokud jedna z koaličních stran podmiňuje podpis koaliční smlouvy připojením k fiskálnímu paktu, je zcela legitimní vyžadovat naplnění programového prohlášení vlády, podle kterého bychom i sám fiskální pakt měli přijímat referendem. Fakticky mění primární právo Evropské unie a zcela evidentně by přenášel pravomoci na nadnárodní úroveň. To potvrdily nezávislé posudky mnoha institucí včetně pražské a brněnské právnické fakulty.

Podporujeme referendum o euru

Z tohoto závazku vlády bych byl ochoten slevit, pokud bychom uzavřeli dohodu, že referendem bude později rozhodováno o datu přijetí eura, jímž by u nás pakt vstoupil v platnost. Pak by byl kompromis možný. Je nezbytné mít jasno, jak se bude přistupovat do eurozóny, která se od vstupu České republiky do Evropské unie výrazně proměňuje.
Jsem přesvědčen, že je v zájmu všech demokratických politických stran, aby byla finanční ústava schválena. To bude ten moment, který bude mít přímé dopady na rozpočtovou politiku České republiky. Nikoli v tuto chvíli formální připojení k paktu, který je dnes pro nás neúčinný.
Jsme připraveni s ČSSD jednat o jednotlivých parametrech zákona, který vyžaduje ústavní většinu v parlamentu. Věřím, že půjde o konstruktivní debatu, která nepovede k zablokování této nadčasové a pro budoucí prosperitu České republiky stěžejní normy. Jelikož ji považuji za nesmírně důležitou, jsem připraven k rozumnému kompromisu s opozicí.