Nádraží Braník

Ráno chmurné, deštivé, zatažené a představa celodenního sezení venku moc velké nadšení neskýtala. Ale cesta do Braníku, Mekky to „Pacifického expresu Praha, Čerčany, Dobříš, Paříž“ už přece jenom ukazovala vlídnější tvář“. I s babičkou funící lokomotivou.

Déšť ustal a už v Davli občas na nás mrklo sluníčko. Přesto příjezd do Petrova a příchod přes Sázavu do Pikovic vyvolával spíše chmury, než nadšení. Nikde ani noha, foukal studený vítr, vše přikryté plachtami a nejlépe „ranní nadšení“ vystihovala mládež u pivních píp, kdy mezi sebou špičkovala při obsluze „jediného žadatele o pivo“, „jak se kšefty točí a jaká je to dřina“. Jak hluboce se mýlili.....

První tři skupiny nesměle začaly:

Nikoliv špatnou hudbou, ale ještě se ladil zvuk, obecenstvo bylo v několika jedincích, obloha pořád zamračená a stále ten mrazivý vítr, který chtěl shodit i podium. (Takže spíš shoda náhod) Potvrzením budiž i fotky, dávány sem chronologicky, zaměřené i na oblohu.

11:00 - 11:30 Kamarádi Staré řeky
11:45 - 12:15 Scarabeus
12:30 - 13:30 Hop Trop

A pak to přišlo. Vyjasnilo se, pozvolna se zaplnilo prostranství, zahodily se deštníky i  trička a pikovickým kaňonem a údolím se nesl už jenom zpěv a hudba, občas přerušená ržáním koní, či příjezdem nablýskaných  džípů. Od folku až po military country.

13:45 - 14:45 Pacifik
15:00 - 16:00 Spirituál kvintet
16:15 - 17:15 Poutníci
17:30 - 18:15 Paběrky Marko Čermáka
18:30 - 19:00 Jitka Vrbová
19:15 - 20:15 Taxmeni
20:30 - 21:15 Vlak na Dobříš
21:30 - 22:00 Epy de mye

Pořadem provázel Miloš Keller a Míla Pražák

Taxmeni - Buráky - country song Mp3

Taxmeni - Dědečkovy hodiny Mp3

Malé zamyšlení pod pokličkou této akce, které si neodpustím: Chválit Miloše Kellera z Country radio by bylo jak nosit dříví do lesa. Ale rád bych se zastavil u „druhé postavičky“ Míly Pražáka, majitele Dronte. Hluboká poklona nad odvahou a snahou, s kterou se do této akce pustil. Nesehnal dalšího sponzora a vše hradil ze svého... V době, kdy mají Bursíkové, Liškové a Zelení plná ústa ekologie, v době, kdy fotovoltaika ožebračuje celý národ o  miliardy a peníze ukrývá na různých Panenských ostrovech. A zde, v Pikovicích na festival pro vodáky, trempy písniček a folku, tedy slušné lidi spjaté se skutečnou přírodou, nemůže tato banda přispět ani korunou! Jistě, tam, kde se hrabe, jsou v prvních řadách, ale tam, kde se může pomoci dobré věci, je po nich jenom smrad...

A zamyšlení druhé: není to jenom můj subjektivní názor. Stejné jsem slyšel i... Kde? Samozřejmě ve frontách na pivo a ve vlaku. Takže mluvil lid. Tento obnovený první ročník zajišťovaný mládeží a Mílou Pražákem, měl ještě lepší „ovzduší, než ty minulé. Jakoby rodinou, osobní a pohodovou posázavskou atmosférou prosycený celý den. A mládež ochotná, nekonfliktní, úžasná a snažící se každému pomoci. A bez zloby!!  Nevím, zda pořadatel, ale my nezaznamenali jediný!!! problém přes docela slušnou návštěvu a množství alkoholu, které nakonec bylo.

A to v době, kdy na nás z hromadných sdělovacích prostředků teče samá špína, urážky a skepse.

Umíte si představit, že od rána do večera přes několik set lidí neslyšíte nadávky, urážky, slovo krize, katastrofa, nic? Jen úsměvy a přátelství.

Závěr: to výše popsáno je z pohledu diváka, z pohledu konzumenta, který nemá nic společného s pořádáním, ani zajišťováním. A s hlubokou úctou k lidem, kteří nejdříve pracují a obětují se a teprve potom věří v odměnu.

 Mílo Pražáku a všem kolem: ještě jednou velký dík a za rok ahoj, jak jsi z 99% slíbil.

Předešlé - minulé ročníky

Zpráva pro přátele country: PIKOVICE 2012

Klikni na obrázek - otevře se celý. Dole by měly být popisy, ale češtinu to moc nebere.