Michala Moravcová (BOSSA)

Už delší dobu zaplňují hlavní titulky ekonomického zpravodajství negativní informace z Evropy. Jednou se mluví o bankovní krizi ve Španělsku, podruhé o budoucnosti eurozóny, popřípadě na sebe veškerou pozornost médií strhne, již téměř zkrachovalé, Řecko.

Zapomeňme na chvíli na Evropu a pojďme se podívat, co se děje na opačné straně zeměkoule, v zemi vycházejícího slunce,v Japonsku.

Ratingová agentura Fitch minulý měsíc snížila hodnocení Japonska. Důvodem bylo narůstající zadlužení státu a neadekvátnost vládních opatření směřujících k řešení tohoto problému. Dále agentura vydala varování, že pokud parlament nepřijme dostatečné kroky ke zkrocení hroutící se dluhové koule, bude se rating země dále postupně zhoršovat. Dle Maastrichtských kritérií by poměr vládního dluhu k HDP neměl překročit hodnotu 60 %. Graf níže srovnává dluhovou situaci v Řecku a Japonsku.

Čísla vypovídají jasně. V roce 2011 byl poměr vládního dluhu k HDP v Japonsku ve výši 211.7 %, přičemž v Řecku byl „jenom“ ve výši 165.3% . Jak je tedy možné, že neslyšíme žádné zprávy o ekonomické krizi v Japonsku, když je země vycházejícího slunce tak moc zadlužená?

Důvod je prostý. Japonsko je prozatím schopné se financovat z vlastních zdrojů a není odkázané na pomoc zvenčí. Devadesát procent japonského závazku je drženo domácími subjekty (domácnosti, banky, centrální banka), které parkují své úspory ve vládních dluhopisech a nepožadují za to vysoký výnos. Ve svoji zemi přirozeně věří a nepovažuji ji za rizikovou.

Graf níže porovnává hrubé národní úspory Řecka a Japonska v poměru k HDP. Vidíme, že toto číslo je v případě Japonska výrazně vyšší, což je odpovědí na otázku, proč se ještě Japonsko nenachází ve finanční tísni jako mnohé evropské, i když méně zadlužené, země.  

Dokud bude třetí největší ekonomika světa, schopná získávat finanční prostředky od domácích střadatelů, budou se náklady financování vládního dluhu (výnosy ze státních dluhopisů) držet na nízkých úrovních. Do té doby nebude japonská zákonodárná a výkonná moc nucena přijímat opatření směřující ke snižování zadlužení země, které je nyní dvakrát větší než velikost celé japonské ekonomiky.

Největší hrozbou je pro tuto ostrovní zemi stárnoucí populace. Tento současný demografický fenomén se projevuje úbytkem mladší populace a jejím nahrazením populací starší. Pro každou ekonomiku je to obrovská zátěž na důchodový systém. Pro Japonsko tento jev ale navíc znamená úbytek úspor, protože prarodičovská věková generace má sklon spíše své úspory pomalu rozpouštět, než je kumulovat. Schopnost Japonska financovat se prostřednictvím vlastních zdrojů již nebude dlouho trvat. Jak se s tím pak Japonsko popere?