Nerad se vyjadřuji osobně k něčemu, kde nemám podklady pro a proti. Ale zpráva v Mf DNES, která potvrzuje slova ředitele Kapitána, mě přímo šokovala!

Za tento zločin, který se pozvolna odkrývá, by měl někdo sedět. Je jasné, že s takovouto bandou nemůže obhájit nikdo spravedlnost. Poděkujme paní poslankyni Chalánkové.

A  ředitel Kapitán by měl dostat hodinovou výpověď. Za nic nedělání!

Paní norská velvyslankyně sice nic neví, ale ví, že to tak je dobře!!!

Řekl vám někdo ze sociálních úřadů, že děti byly odebrány odůvodněně?
My jako velvyslanectví nejsme v kontaktu s nikým z norského sociálního úřadu. Ty úřady pracují nezávisle na velvyslanectví, na ministerstvu zahraničí i na příslušném norském ministerstvu. My s nimi nejsme v žádném kontaktu.

Volali jste do Barnevernu?
Ne.

Jak tedy víte, že byl důvod odebrat děti matce?
Víme, jak norský sociální systém pracuje.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-velvyslankyne-norsko-dne-/domaci.aspx?c=A150122_122807_domaci_aba

Poměry v rodině Michalákových předtím, než jim norská sociálka Barnevernet v roce 2011 odebrala děti, byly takové, že by možná ke stejnému opatření sáhly i české úřady. Říká to ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) Zdeněk Kapitán obeznámený se spisy norských soudů, které případ řešily.

Vypadá to tak věrohodně, že by tomu člověk uvěřil. Je s tím obeznámený, pan ředitel na ochranu dětí Zděnek Kapitán, tak nedělejme jednoznačné závěry. Pak ale narazíme na prazvláštní fakta, která pan ochranář dětí potvrdí razantně:

„Kdyby chtěl doktor Kapitán spolupracovat, mohl se zúčastnit i posledního (úterního) jednání v Norsku,“ řekla Právu Michaláková. „Také jiným rodinám, které tu řeší stejný problém a se kterými jsem v kontaktu, prý pouze napsal, že není kompetentní, aby jim pomáhal,“ stěžuje si matka dětí. (Řekněme, si, co když ona matka lže? Následující však posuďte sami. Pan ředitel kapitán co vyvrátil, potvrdí)

Jenže spolupráci v ochraně dětí mezi českými a norskými úřady ztěžuje fakt, že Norsko není členem EU a s Českem nemá vyjednánu ani žádnou mezinárodní dohodu, která by tuto problematiku upravovala. „Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde,“ reaguje Kapitán. „Pokud dostanu politické zadání, abych jel do Norska, pojedu tam. Ale zákonnou kompetenci k tomu nemám. Navíc to musí někdo zaplatit a tím někým bude stát,“ připomněl ředitel ÚMPOD.

Ano, čtete dobře: na děti, o kterých jsou pochybnosti potřebuje Kapitán, ochránce dětí,  politické zadání…

A tak sedí na zadku a nedělá nic. Od státu nežádá žádné cestovní náhrady a je pohoda.

Naše úloha je ale jen podpůrná. Jednat musí matka a její právníci , říká Rudolf Jindrák, náměstek ministra zahraničí

Jenomže pane Jindráku a Kapitáne, s matkou se nikdo nebavil. Tento zrůdný systém je třeba okamžitě změnit. Nebo budeme prodávat Norům děti za kubíky plynu?

------------------------------------------------------------------------

A Čulíkův názor na Britských listech: Předškolní děti se v civilizovaných společnostech nebijí

A mě zaráží dvě otázky, pane Čulíku: k čemu tam jsou soudy, když nepoznají výprask po extrémním zlobení a proč tam jsou Breivikové, střílečky ve školách a násilí na dětech extrémního druhu, když u nás jsme sto let za opicemi, ale toto k nám ještě nedošlo? Oni mají v té civilizaci jaksi velký náskok i v zabíjení a dětské kriminalitě?

Máme se na co tou civilizací a pozitivní diskriminací  těšit…

Petr Pokorný