Barcelona 16.3.2002: summit unie - do roku 2010 musí být plná zaměstnanost
Mimo jiné se zúčastnili: José Maria Aznar, Jacques Chirac, Gerhard Schröder, za ČR Miloš Zeman, Jan Kavan a další premiéři a ministři zahraničí
Když nastoupil Tony Blair jako ministerský předsedl socialistů - Labouristů, lidé žasli: to je ta socialistická spása světa. Moderní levicový vůdce, pěly se ódy i u našich Zemanů, Špidlů a Sobotků a Škromachů. Třetí cesta nalezena! A když v Barceloně roku 2002 přišel s ambiciózním programem, že v roce 2010 bude v Evropské unii, kam měla patřit i Česká republika plná zaměstnanost, Železná Lady, baronka Margaret Tchatcherová šla do mdlob. Už nikdy nikdo nebude bez práce, to, o co se pokoušeli komunisté, dokázal moderní socialista Tony Blair naprosto opačným způsobem, než premiérka Tchatcherová nebo její obdivovatel Václav Klaus. Už nikdy pravicová, tvrdá politika odříkání, Tony Blair je náš nový, levicový vůdce, budiž Lenin zapomenut....
Průkopníkem "Práce místo podpor a dávek" je v Evropě britský premiér Tony Blair , náš vzor, jásá ministr práce Zděnek Škromach v červenci 2002. Škromach sice opatrně připouští, že poté, co takový zákon začne platit, státní rozpočet vydá na dotovaná místa víc než za podpory. Zdroje však jsou, tvrdí muziku Špidla se Zemanem a Bohumilem Sobotkou, tehdejším ambiciózním politikem!
Píše se rok 2002, je summit v Barceloně, odboráři ostře protestují, a nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla děsivého čísla: 12,9% si hledá práci!
Na jaře roku 2000 přijala Evropská rada tzv. lisabonskou strategii, nazvanou podle místa, kde byl tento nový strategický cíl všemi patnácti členskými zeměmi schválen. Tato komplexní strategie, která byla rozvržena na celé desetiletí 2000-2010, byla v závěrech lisabonského zasedání Evropské rady formulována takto: Unie se má stát „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Nezahrnuje jen čistě ekonomický záměr – vytvořit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku – ale má také sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zaměstnanosti a zdokonalit sociální soudržnost), a také dimenzi ekologickou: uskutečňovat udržitelný rozvoj.
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 13: Sociální politika a zaměstnanost
Sociální politika ČR sleduje stejné cíle jako sociální politika EU a v dané oblasti tedy nedojde vstupem do EU k zásadním změnám. Česká republika postupně reformuje systém sociální ochrany tak, aby odpovídal měnícím se ekonomickým, sociálním a demografickým podmínkám a dostupným zdrojům, slíbil Vladimír Špidla za ČSSD a socialistickou vládu. Což se také stalo.
Významnou úlohu při tvorbě a provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky v Unii hrají sociální partneři, tedy zaměstnavatelské organizace a odbory. Na základě Dohody o sociální politice z roku 1992 se odbory a organizace zaměstnavatelů staly zvláštními poradci evropských institucí a Smlouva o ES změněná Amsterodamskou smlouvou z roku 1997 jim poskytla oprávnění spolurozhodovat..
Cesta k úspěchu byla zaručena!
Co socialisté, kteří celá léta vedou EU, slíbili, splnili. Václav Klaus, který v Bruselu oznámil, že je to prohospodařená dekáda, byl vypískán a brán jako vetřelec. Sice se v některých zemích střídají i pravicové vlády, ale systém třetí cesty socialisty Tonyho Blaira je už v Bruselu, sídle EU, zakořeněn a nikdo ho nevyvrátí.
A lidé věří. Stále věří...
Píše se rok 2013 a....
Nezaměstnanost ve Španělsku má nový rekord. Počet lidí bez práce se v posledním čtvrtletí minulého roku vyšplhal na téměř šest milionů. Nezaměstnaných je 26,2%, řeckých 26% ... V září 2012 bylo v EU bez práce 25,751 milionu mužů a žen, z toho 18,490 milionů nezaměstnaných bylo v zemích eurozóny. Ve srovnání se srpnem 2012, stoupl počet nezaměstnaných osob o 169 000 v celé EU a o 146 000 v eurozóně. Pokud opět srovnáme s daty ze září 2011, zjistíme, že nezaměstnanost vzrostla o 2,145 milionů lidí v celé EU a o 2,174 milionů lidí v eurozóně. A situace se stává neudržitelnou. Socialismus opět zvítězil ve své plné síle!
Barroso slibuje světlé zítřky a Václav Klaus je nenáviděn. Systém, který byl založen třetí cestou socialistou Tony Blairem dosahuje největších úspěchů. Všude se propouští, celá Evropa je v krizi. Socialistická internacionála vyhlašuje další pětiletku a za vše může Margaret Tchatcherová a Václav Klaus....Socialismus v Evropě zvítězil na celé čáře. Pravice nás nedostane, je slyšet z Bruselu silný hlas Barrosuv. Socialismus má budoucnost, volá předseda ČSSD Sobotka. Sice nevíme jakou, ale má,dodává na sjezdu ČSSD a socialistický dav freneticky tleská v čele se Zaorálkem a Zemanem. – prezidentem. Do vlády se chystá Zděnek Škromach jako ministr práce.
Evropskou unii si rozvrátit nedáme!
Zazvonil zvonec a pohádky ....
Dovětek:
V roce 2003, kdy se uskutečnilo referendum o vstupu České republiky do EU, se 77 % hlasujících vyslovilo pro vstup do Evropské unie. K hlasování se tehdy dostavilo 55 % registrovaných voličů. Nadpoloviční většina všech lidí, kteří tehdy mohli volit, si tak přála připojení k Unii. Změnu přinesl rok 2012. Rozvoj euroskepticismu v české společnosti je navázán na neschopnost EU efektivně řešit vzniklé problémy. Takové závěry potvrzuje i šetření agentury STEM z dubna 2012. Nespokojených s členstvím ČR je je podle agentury celých 59 % obyvatel. 48 % lidí se pak nikdy necítí být občanem EU, jen o procento méně dotázaných se tak cítí alespoň někdy.
Nastal čas vyhlásit referendum o strategii návratu k ES, kdy Evropa byla skutečně konkurenceschopná se všemi tehdejšími pravidly. Podpořit britského premiéra Camerona, dnes už i nizozemského premiéra, Nigela Farage a další, kteří se nenechali unést fantasmagorickou unií za každou cenu. Skutečně za každou cenu!
Materiály jsou použity z : výstřižky z novin Mf Dnes - rok 2002, oficiální výroky ministrů ČSSD v létech 2000 až 2003, z překladu"Lisabonská komise - zastoupení v České republice, Euroskop a další
Komentáře
nyní. Pokud se to posune o pár měsíců, bude oslavována vláda, jejíž poslanci to dnes torpédují. Bohužel. Někdy je politika smutná. Kdo nejvíc pracuje, je lotr a naopak. Málokdy se projeví pravda jako u Ratha. To byla náhoda.
Plná zaměstnanost je utopie, ale myslím si že nezaměstnanost by se dala řešit. Třeba tlakem na firmy které mají výrobu v asii aby ji vrátily zpět do evropy. Dál by nebylo od věci přestat se svazovat kvotama na výrobu zemědělské produkce. Když nastavíme kvoty např. na výrobu cukru a pak ho dovážíme z Brazílie to mi připadá hodně ujetý.
Druhá věc nesouvisí s první. S tím druhým by se dalo souhlasit. První bez ostnatých drátů, blokády dovozu nebo obrovských cel nejde. Pravidla WTO porušit nelze. Velmi tvrdě bychom narazili.
No právě. V pravidlech WTO asi lze spatřit největší problem. Pokud se bude nadále výroba přesouvat za levnou pracovní silou tak Evropě a USA nezbyde nic jiného než si navzájem prodávat služby a to nás bohužel neuživí. Každé hospodářství stojí na výrobě a následné spotřebě. Bez výroby se budeme dostávat do stále větších problémů.
Nevím jak stručně: lidé v Asii jsou schopni pracovat levně do úmoru. My umíme (jsme chalupáři, myslivci) prostě máme možnost a je to v nás dělat skutečné konstruktivní věci. To je naše česká síla. Konečně našla vláda odvahu podpořit vysoce vzdělané STŘEDNÍ vzdělání, neboli vysoce kvalifikované dělníky apod. Když to dotáhne do konce této vlády, to je ta cesta. Jistě, aplikovaný výzkum také, ale pouze projekty, které mají perspektivu. Nikdy nebudeme Silikon waley. Vysoké učení propojit přímo s podniky. Střední na podniky přímo navázat. Na KVALIFIKOVANÉ učně dávat také jakési stipendium. Aby se snažili. To je cesta České republiky. Politologů a dalších humanistických věd je tady jak hnoje! A nejsou odborníci na práci. sk
To máte sice pravdu, jenže pak nastupuje další problém a s ním otázka za jak dlouho se k tomu samému dopracují v Asii a budeme mít opět ten samý problém. Ona globalizace je moc hezká věc,ale jen do té doby než začne ohrožovat životaschopnost a je jedno jestli jen státu nebo celého kontinentu
Jedna z mála věcí, které se nebojím. Narozdíl od různých politologických žvástů tato věc dědičná po generace skutečně je. Stačí se podívat, jak relativně krátce jsme se otočili z východu na západ po roce 1989. Přišla krize západu a... Máme 400 miliard !!! zahraničního přebytku. Za jeden rok. Minulý! V době krize. Neuvěřitelné. A že HDP je špatné? To bych neřešil. Peníze, které lidé ukládají, se neskazí. Ani je lidé nehodí do wc. Prostě začnou je utrácet o pár měsíců později. Pouze mi bude líto, když by přišla vláda, která na tom nemá podíl a slízla by smetanu. Příští vláda bude zázračná a lidé ji budou milovat. Nezaslouženě. Ta práce se dělá nyní. A boom nastane později. Věřím, že se to nastartuje už
17. března 2002 22:20 Evropa má velký plán. Do roku 2010 dohnat a předehnat Ameriku a stát se světovou jedničkou. Jedním z nejsmělejších cílů je plná zaměstnanost do roku 2010. Pokus znovu ukázal, že mezi fantazií a skutečností zeje hluboká propast. Když přijde v Evropě řeč na činy, politici couvají a vize se rychle rozplývá. Plán "dohnat a předehnat" je po Barceloně jen o málo reálnější než před ní.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/velky-evropsky-pl...