Podle německé policie do ulic Berlína v sobotu vyšlo přes 150 tisíc lidí, aby protestovali proti dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy (TTIP) a proti podobné obchodní dohodě s Kanadou (CETA). Pořadatelé protestní akce počet účastníků odhadli až na 250 tisíc.

Jak poradit občanům České republiky?

Volný obchod vždy v prvotním momentu poškodí slabšího, ale následně na tom obrovsky vydělají všichni. Když nám volný obchod otevřel hranice na západ a zůstal na východ, po prvotním šoku byla akcelerace neuvěřitelná. Skvěle toto popsal Frederic Bastiat ve svých ekonomických sofismech Petice výrobců svíček

A současně ale excelentně popisuje i pohled v eseji: Co je a co není vidět

A v tom je kámen úrazu - co není vidět!

Když jsme schvalovali vstup do EU a následně Lisabonskou smlouvu, viděli jsme Roithovou (klip o migrantech) viděli jsme Vydru a Bouškovou, jak jásají nad EU, viděli jsme,  Moniku Pajerovou se svojí rodinou¨, příbuznými a sestrou "Biomasou" Bursíkovou, přisáté na penězovody do reklam pro EU. To bylo vidět.

Co nebylo vidět?

Že Lisabonská smlouva je  nepřehledný podvod jak znásilnit malé státy a rozhodovat o všem ve prospěch Německa a Francie. A důkazy jsou nyní vidět každý den včetně Roithové a běženců...

 Vypůjčme si prosím ještě slova baronky Margaret Thatcherové

Thatcherová byla v počátcích naivní

Vztah Margaret Thatcherové k evropské integraci se postupně vyvíjel od podpory v době, kdy ještě nebyla premiérkou, po úplné odmítnutí v jejím postpremiérském období, kdy si uvědomila řadu chyb, které v politice vůči společenstvím učinila. Toto nebylo odrazem změny základních názorů Margaret Thatcherové, ale získanými zkušenostmi a informacemi. Ve své knize Umění vládnout se k této záležitosti po letech Margaret Thatcherová vrací: „Když Británie skutečně v lednu 1973 vstoupila do EHS, byla jsem členkou vlády jako ministryně školství. Moje přesvědčení, že šlo o nezbytné a správné rozhodnutí, trvalo. Všem nám bylo jasné, že některé vstupní podmínky, především ty, které se týkaly rybolovu a zemědělství, je možné kritizovat; ovšem zdálo se, že širší ekonomické výhody převáží nad nevýhodami; a především tu byl imperativ prolomit evropskou celní bariéru, aby se naše zboží volně dostalo na trhy ,šestky’ s jejími 190 miliony zákazníků. Nicméně síly, které tlačily Evropu jiným směrem, než jsme si přáli, byly mnohem mocnější, než jsme si tehdy mysleli. Dnes to asi vypadá, jak se obávám, že jsme byli trochu naivní. A není pro to žádná omluva, protože jsme byli varováni. Ve zpětném pohledu se tvrzení Enocha Powella z oněch let, že vstup na společný trh není v podstatě žádnou ekonomickou záležitostí, ale nepřijatelnou ztrátou suverenity, ukázalo jako naprosto pravdivé.“ (Thatcherová 2003: 316-317)

A jak pod tíhou těchto faktů  přistoupit k TTIP?

Všimněte si nejdříve, jak se připravoval BRICS. Už v záhlaví je "totální" rovnoprávnost a průhlednost", navíc znemožnění vlády nejsilnějšího. A vše na to navazující jako banka pro rozvoj atd, která má všechny atributy přehlednosti, od rotujících předsedů po systém průhlednosti - AIIB (Asian Infrastructure and Investment Bank – Asijská infrastrukturní a investiční banka). Což těžce drtí svobodu západní, která je založena na poručníkování USA - všechny instituce od MMF až po ratingové agentury mají pod svou gescí politickou, ekonomickou i (ne)morální USA a také toho náležitě využívají.

 A jak vzniká TTIP?

Dokonce i odborníci k jejím pasážím nemají přístup a vše je pod sankcemi tajné. Nikdo se k ní nemůže vyjadřovat, nikdo nemůže připomínkovat. Pár vyvolených dostalo (snad) určité pasáže, celek je přísně tajný. Kapitál velkých firem, který je v USA ještě silný, může tragicky dopadnout pro většinu menších firem v Evropě, protože velice dobře známe, jak funguje právní systém USA. Když se jedná o dohody, neexistuje spravedlnost, ale kdo jak má kvalitní a velký právnický "cirkus".

Takže rozhodnutí z výše popsaného:

Pokud by dohody byly jasné a průhledné jako to vytvořil BRICS Den, kdy se zhroutil americký sen – dramatický světový převrat nastal, jednoznačně bychom ji měli podopřit.

ALE!! (další příklad máme u nás v menším. Jak zašmodrchané smlouvy měla Česká spořitelna, než ji malé  - dnes už střední - banky donutily smlouvy předělávat,. Zákazník byl okrádán na všem.) A totéž vytváří TTIP.

Vždyť my o strukturování BRICS víme víc, než o TTIP, která se nás osobně týká!

Za těchto neprůhledných a utajených dohod , kdy naprosto neznáme konstrukci a rozvrstvení, by byl

podpis

zločinem!